Ekoškola
Vlastní text stránky Má být dělený do odstavců; lze využít nadpisů různých úrovní Do textu musí být vloženy odkazy na citovanou literaturu a zdroje.
A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
Termín vznikl sloučením slov ekologie – což je odvozeno z řeckého "oikos"(významově domov) a škola – místo určené pro učení.
Ekoškola (Eco-Schools) je mezinárodní program enviromentální výchovy pro žáky základních a středních škol. Cílem projektu je učinění několika konkrétních a praktických kroků, které vedou k ekologickému chování osob se školou spjatých (žáci, učitelé, ostatní zaměstnanci školy, rodiče, komunita). Ekoškola vede aktéry ke vzájemné spolupráci a tak k dosažení cíle.
V rámci tohoto projektu žáci se učí o enviromentálních tématech a usilují o vytvoření školy, která bude šetrná vůči životnímu prostředí. Všichni aktéři školního kolektivu usilují o minimalizaci produkce odpadů, o jejich třídění, o minimalizace spotřeby energií a vody. Cílem programu je také zlepšování životního prostředí v okolí škola a v místní oblasti. Po dosažení určených limitů je škole udělen mezinárodní titul EKOŠKOLA, tím škola získá vlastní logo a vlajku. V České republice koordinuje tento projekt Sdružení TEREZA.
Součástí tohoto projektu je metodika, která je podstatou projektové činnosti. Tato metodika je společná pro všechny země a školy, které se programu Ekoškola účastní. Má celkem 7 kroků:
1. krok - založení pracovního týmu Ekoškoly Založení pracovního týmu je praktickým vyjádřením společného rozhodnutí, že škola bude usilovat o titul Ekoškola a bude se snažit o pozitivní změny ve svém fungování. Členové týmu program Ekoškola koordinují a podílejí se na plnění všech další kroků.
2. krok - analýza ekologického stavu školy (podrobně viz. příloha 1) Analýza ekologického stavu školy je jedním z hlavních kroků, které škola musí uskutečnit, aby mohla být nastartována změna k lepšímu - tedy šetrnějšímu provozu. Žáci mají za úkol zjistit, zaznamenat a zhodnotit současný stav školy v oblastech: odpady, energie, voda a prostředí školy. Důležité je, aby se na analýze co největší měrou podíleli sami žáci za pomoci pracovních listů programu, které si mohou spolu s učiteli upravit pro potřeby konkrétní školy.
3. krok - plán činností Plán činností je jádrem programu Ekoškola. Jednotlivé úkoly, které jsou do plánu zahrnuty, mají přímo vycházet z výsledků analýzy ekologického stavu školy. Hlavním cílem při sestavování plánu je ekologizace školy a zlepšení jejího prostředí a okolí. Úkoly by měly být navrženy tak, aby za ně mohli zodpovídat především žáci.
4. krok - monitorování a vyhodnocování Proces monitorování a vyhodnocování výsledků dává programu Ekoškola důvěryhodnost. Klade důraz na průběžnou kontrolu, zda škola v programu postupuje směrem k vytčeným cílům a zda se plány naplňují. Myslete na vyhodnocování výsledků již při plánování aktivit.
5. krok - environmentální výchova ve výuce Program Ekoškola je založen na tomto principu: témata EV, kterým se žáci věnují ve výuce, by měla ovlivňovat celkové fungování školy. Díky této návaznosti konkrétních činností na teoretické studium přestává být environmentální výchova něčím, o čem se žáci ve škole sice učí, ale brzy to zase zapomenou.
6. krok - informování a spolupráce
Pracovní tým Ekoškoly by se měl neustále snažit informovat o programu a svých záměrech uvnitř školy i navenek. K tomuto účelu se dají využít nástěnky, školní časopis nebo webové stránky školy. Nejlépe se zviditelníte uspořádáte-li výstavu, celoškolní Den činů nebo napíšete do místního či regionálního tisku. Všechny tyto aktivity škole mohou pomoci při navazování spolupráce s rodiči
či jinými možnými podporovateli.
7. krok - ekokodex Ekokodex je společným vyznáním hodnot a návodem k ohleduplnému chování k životnímu prostředí pro každého, kdo školu navštěvuje. Ekokodex by měl být výsledkem vyjednávání co možná nejvíce žáků a zaměstnanců školy. Může jít o souhrn konkrétních jednání, činností a zásad, na kterých se všichni dohodli.
Kohák, E. Zelená svatozář. SLON: 2000. ISBN: 80-85850-86-9.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP v Praze, 2005).
http://www.ekoskola.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=42&Itemid=75