Syndrom Aralského moře

Syndrom Aralského moře je jeden z možných typů poškození životního prostředí a krajiny jako důsledek velkorozpočtových projektů.

Syndrom Aralského moře popisuje selhávání velkorozpočtových projektů, které zásadně mění životní prostředí. Krajina je ovlivňována systematicky zásahy, které neberou v úvahu místní podmínky.

Jak vzniká?[editovat | editovat zdroj]

Tyto projekty jsou definovány nejčastěji národními politickými zájmy a vznikají v rámci centrálního plánování. Jsou to stavby typu přehrad, zavlažovacích systémů nebo přeměna krajiny přechodem k mechanizovanému obdělávání půdy. Dalším společným rysem je opomíjení systémových vazeb (dané zhusta jejich nepochopením), což vede k poškozování životního prostředí a v řadě případů také k narušení sociálních vazeb. Hlavním problémem všech těchto velkorozpočtových projektů je neschopnost plánovačů zhodnotit všechny dopady projektu.

Problém s Aralským mořem[editovat | editovat zdroj]

Aralské moře, jež bylo dříve čtvrtým největším sladkovodním jezerem světa, demonstruje Syndrom v celé jeho kráse. Celá oblast byla kdysi zalesněna a oplývala a různými druhy živočichů a kvetl zde rybolov a zemědělství. Během posledních 30 let bylo zhruba 90% všech přítoků odkloněno do obřího zavlažovacího systému, který byl vytvořen aby umožnil produkci bavlny. Hladina Aralského moře se zmenšila na polovinu a jeho objem o dvě třetiny. Kde bylo dřív dno jezera je dnes slaná poušť, ze které vítr ročně přináší od 40 do 150 milionů tun soli a písku do úrodné půdy amudarjské delty. Všechny 24 druhy ryb vymřely, kvůli čemu přišlo o práci asi 60 000 rybářů. Krátkodobý rozmach zemědělské produkce vedl k tak rozsáhlému narušení životního prostředí, že rozsáhlé oblasti regionu se přeměnily v poušť.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Další příklady Syndromu jsou velkorozpočtové projekty přehrad (např. Hooverova a Asuánská přehrada, přehrada na řece Narmadá nebo projekt Tři soutěsky na Jang-c'-tiang. Také zde byly sociální a environmentální dopady buď zcela ignorovány nebo špatně předjímány. Extrémním příkladem je pak sovětský projekt na změnu toku sibiřských řek tak, aby tekly na jih a zavlažovaly tak oblast střední Asie. Jeden z hlavních důvodů, proč z tohoto projektu nakonec sešlo, byla obava z toho, že by tyto změny měly dramatický dopad na světové klima. Symptomy Syndromu: ztráta biodiverzity, místní nebo dokonce celosvětové změny klimatu, nedostatek pitné vody, degradace půdy, násilné přesidlování obyvatel, nebezpečí mezinárodních konfliktů způsobené spory o pobřežní vody.