Ekologická stopa

Úvod

Ke svému životu potřebujeme pravidelný přísun jídla, energie, spotřebního zboží. To všechno se musí nejprve odebrat z přírody. Pokud se však odebírá více, než se v přírodě stačí znovu obnovovat, může to mít v budoucnosti nepříznivé důsledky. Jaké množství přírodních zdrojů je možné spotřebovávat, aniž by se snížila schopnost ekosystémů poskytovat nadále své statky a služby v dostatečné míře a kvalitě, však není dobře známo. Přírodní obnovitelné zdroje a jejich využívání udržitelným způsobem se proto pro lidskou společnost jeví jako klíčové: jsme závislí na přírodním kapitálu, ze kterého je teprve pak vytvořen kapitál ekonomický.

Tuto závislost vyjadřuje číselně v plošných jednotkách indikátor zvaný „ekologická stopa“ (ES). Odpovídá na otázku, jak veliké plochy produktivní země dodávající materiály a zpětně vstřebávající odpady je zapotřebí k pokrytí našich potřeb. Ekologická stopa (Ecological Footprint, ES) je souhrnný (agregovaný) environmentální indikátor na velmi vysoké úrovni abstrakce, jehož smyslem je „jedním číslem“ vyjádřit trvalou (ne)udržitelnost rozvoje daného státu, regionu, komunity, atd. Přestože kvůli svému zjodnodušujícímu charakteru je terčem kritiky, jde o jednoduchý a progresivní indikátor vhodný například k informování veřejnosti, ke srovnávání, plánování, k demonstračním účelům, atd. Základní otázkou, na niž ES odpovídá, je, zda dané území je schopno trvale unést materiální požadavky civilizace na něm žijící, neboli, jaká je ES konkrétní populace ve vztahu k tzv. nosné kapacitě prostředí.

Definice a vztahy

Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry.

Vztah k nosné kapacitě prostředí

Nosná kapacita je v klasických biologických vědách definována jako velikost populace, kterou je dané území schopno uživit neomezeně dlouho bez ztráty svých produkčních funkcí. To pro člověka vzhledem k jeho schopnostem dovážet si zdroje odjinud neplatí. Ekologická stopa převrací obvyklý význam pojmu nosné kapacity prostředí – stanovuje rozlohu země, která jedince či populaci živí, přičemž nároky na potřebnou plochu produktivní země sumarizuje. Výsledkem je plocha území, které nemusí splývat s domovským regionem a v mnoha případech je v důsledku zmíněného přemisťování ekologických statků rozptýlené v různých částech planety.

Témata

Pojmy spojené s konceptem ekologické stopy

Výpočet ekologické stopy

Využití indikátoru ES

Zdroje

Metodu ekologické stopy navrhli v devadesátých letech vědci z Univerzity v Britské Kolumbii v Kanadě – Mathis Wackernagel a William Rees. Jejich základní kniha „Our Ecological Footprint“ s podtitulem „Reducing Human Impact on the Earth“ vyšla v roce 1996. Kniha získala brzy po svém vydání značný ohlas. Autory brzy následovala řada vědců, kteří se snaží tuto metodu dále zdokonalovat a rozvíjet.

Best Foot Forward (2002) City Limits; A resource flow and ecological footprint analyses of Greater London. www.citylimitslondon.com

Kušková, P. (2001) Ekologická stopa České republiky. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta UK, Praha. 60 str. Wackernagel, M. et. Rees, W. (1996) Our Ecological Footprint. Reducing Human Impact on the Earth. Gabriola Island, BC, New Society Publishers: 160 str.

Téma zpracovala Petra Kušková Viz též:

Petra Kušková Ekologická stopa jako indikátor udržitelného rozvoje