Zelená budova - vztah k okolí
Vhodný stavební pozemek
- Projekty umisťujeme na parcelách mimo mokřady, nad hladinou stoleté vody, mimo kvalitní zemědělskou půdu a mimo stanoviště ohrožených živočišných či rostlinných druhů.
- Projekty umisťujeme do míst, kde již existuje obslužná infrastruktura.
- Projekty (především nebytových objektů) umisťujeme přednostně do bývalých průmyslových oblastí, jejichž případná kontaminace byla sanována; na ně je obvykle přivedena potřebná infrastruktura.
- Uživatelům umožňujeme dojíždět veřejnou dopravou a na jízdních kolech a poskytujeme pro to přiměřenou infrastrukturu.
Vhodný projekt budovy
- Budujeme minimum parkovacích míst, což odrazuje od nadměrného automobilismu.[1]
- Při zástavbě parcel chráníme volná zelená prostranství a na již zasažených pozemcích je obnovujeme.
- Pomocí svodů srážkové vody snižujeme rychlost a míru jejího odtoku. V nejvyšší možné míře se snažíme o využití srážkových vod.
- U průmyslových provozů odtékající vodu nejlepšími dostupnými technologiemi před odtokem z pozemku čistíme.
- Pomocí terénních úprav a propustných parkovacích ploch snižujeme rozsah dlážděných ploch, jež v létě zahřívají okolí budov, a zároveň zvyšují odtoky dešťových vod.
- Především u komerčních objektů regulujeme únik světla z vnitřního i vnějšího osvětlení do atmosféry a chráníme tak noční oblohu před “světelným znečištěním”.
Zdroje a poznámky
- ↑ Tento požadavek v současné době naráží na české normy, které stanovují povinné počty parkovacích míst jak pro nebytové, tak i pro obytné budovy
- YUDELSON, Jerry. Green Building A to Z : Understanding the Language of Green Building. Canada : New Society Publishers, 2007. 219 s. ISBN 978-0-86571-572-1.