Národní plán obnovy
Národní plán obnovy je součástí Nástroje na podporu oživení a odolnosti Evropské unie (Recovery and Resilience Facility)
Celkem by mělo být rozděleno v rámci EU 313 mld EUR v rámci grantů
Kritéria pro reformy a investice v rámci RRF:
- musí Splňovat tzv. Country Specific Recommendations,
- musí přispívat k posílení potenciálu růstu a tvorby pracovních míst i ekonomické a sociální odolnosti,
- musí mít trvalý dopad,
- musí být vzájemně koherentní,
- musí přispívat k tranzici v oblasti klimatu (minimálně 37 % finančního objemu) a digitalizaci (minimálně 20 % financí)
- a musí být v souladu s obecným principem „významně neškodit“ životnímu prostředí
Sedm evropských vlajkových iniciativ
Plány se musí zásadně dotknout těchto vlajkových iniciativ
Nabírání na síle (Power Up)
budování a integrace kapacit obnovitelné energie
Renovace (Renovate)
zlepšení energetické účinnosti budov
Dobíjení a doplňování paliva (Recharge and Refuel)
urychlení rozvoje čisté mobility
Připojení (Connect)
budování vysokorychlostního internetu
Modernizace (Modernise)
EU-ID a modernizace klíčových digitálních veřejných služeb
Rozšíření (Scale-up)
vytváření evropského průmyslového cloudu
Změna kvalifikace a prohlubování dovedností
(Reskill and Upskill)
Obsah Národního plánu obnovy ČR
Za přípravu Národního plánu obnovy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.[1]
- Plán reforem a investic, prostředky z RRF (odhadem 182 mld. Kč ve stálých cenách roku 2018) na roky 2020–2026).
- Závazky do konce roku 2023 (70 % do konce roku 2022)
- Platby jsou možné až do roku 2026.
- Zpětně způsobilé výdaje od 1. února 2020.
- Cílem je financovat strukturální reformy a veřejné investice.
Požadavky na NPO
musí být v souladu s
- Národním programem reforem
- Dohodou o partnerství
- Plánem (plány) spravedlivé územní transformace
- Vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu
Šest pilířů Národního plánu obnovy
- Digitální transformace (11 %)
- Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (52 %)
- Vzdělávání a trh práce (10 %)
- Instituce, regulace a podpora podnikání v reakci na Covid (11 %)
- Výzkum, vývoj a inovace (6 %)
- Zdraví a odolnost obyvatel (7 %)
Kritika Národního plánu obnovy
Dosavadní obrysy plánu vznikajícího pod ministerstvem průmyslu a obchodu čelí kritice Svazu průmyslu, ale i politiků včetně těch koaličních a ekonomů. Ti například varují, že by podpora neměla sloužit k „zalátování státního rozpočtu“ nebo směřovat do „betonu“, tedy dopravních staveb, nýbrž do investic a rozvoje. Námitky k němu má například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Návrh je zpátečnický, nereaguje na obnovu země po koronaviru. Klíčová je investice do lidí – jesle, důchodová reforma,“ napsala. Maláčové vadí, že projekty věnující se lidem či digitalizaci sociálních úřadů činí jen sedm procent investic, což podle ní nestačí.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ BOUBÍNOVÁ, Markéta. Příprava plánu na porcování unijních miliard nabírá zpoždění. Maláčová z něj chce peníze na důchodovou reformu. Deník N [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Plán obnovy za 170 miliard čelí kritice - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Východiska Národního plánu obnovy, MPO, říjen 2020
- Příručka Participation of civil society organisations in the preparation of the EU National Recovery and Resilience Plans
- Podkladový dokument MPO (únor 2021)
- Prezentace MPO k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)
- Prezentace MŽP k Národnímu plánu obnovy (únor 2021)
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.