Bioekonomika
Bioekonomika, v české literatuře překládaná jako biohospodářství, je relativně novým ekonomickým konceptem, který je založen na využívání obnovitelných zdrojů biomasy.
Jde o zdroje, které lze opětovně získat ze zemědělství, lesnictví a rybářství. (European Commission, 2018). Výhodou biomasy je možnost jejího Zdrojem biomasy mohou být i odpady z výše jmenovaných činností nebo potravinářské odpady domácností, jídelen a restaurací.
SagapBuchtele Bioekonomika může být vnímána jako koncept, v němž jsou přírodní zdroje využívány inovativním způsobem, a který je součástí oběhové ekonomiky, čímž přispívá k trvale udržitelnému růstu (Maciejczak, 2015). Ústřední myšlenkou bioekonomiky je nahrazení fosilních zdrojů a jejich produktů obnovitelnými zdroji a produkty z nich (Brünger, 2010).
Definice bioekonomiky
Pro bioekonomiku neexistuje jedna definice, která by byla všeobecně přijímána. Jednotlivé definice se nejvíce liší ve vymezení vstupů a výstupů biotechnologických procesů (Maciejczak & Hofreiter, 2013).
V současnosti však existuje nejen mnoho definic, ale i mnoho různých pojmenování samotné bioekonomiky, např. bioekonomie, bioekonomika, biokapitál (Birch & Tyfield, 2012), ale také ekonomika založená na biologii, či znalostní bioekonomika. Nicméně tato pojmenování bývají používána jako synonyma, i když se liší v reálném vnímání jednotlivých států
(Staffas et al., 2013).
Vize bioekonomika
Rozdělení přístupů k chápání bioekonomiky je důležité pro analýzu politických a strategických dokumentů, které se snaží naplnit vždy určitou vizi. Vymezení pojmu bioekonomika se liší pro státy a politická seskupení (USA, OECD, EU) a jeho výklad se mění v čase.
Hlavní definice, které jsou v odborné literatuře rozlišovány, vycházejí ze tří následujících ideálních typů vizí biohospodářství.
a) Vize biotechnologická (bio economy BE), která zdůrazňuje význam výzkumu, aplikace a komercializace biotechnologií v různých odvětvích.
b) Vize biologických zdrojů (bio based economy BBE) která se zaměřuje na úlohu výzkumu, vývoje souvisejících s biologickými surovinami v odvětvích, jako je zemědělství, lesnictví, využívaní zdrojů moří a bioenergie
c) Bioekologická vize (knowledge based economy KBBE) která zdůrazňuje význam ekologických procesů, které optimalizují využití energie a živin, podporují biologickou rozmanitost a zabraňují monokulturám a degradaci půdy. Zatímco předchozí dvě vize jsou zaměřeny na technologii a dávají hlavní roli vědě a prosazují výzkum v globalizovaném měřítku, tato vize zdůrazňuje potenciál regionálně koncentrovaných cirkulárních a integrovaných procesů. (Levidow 2013, Staffas et al. 2013).
Charakteristika vizí bioekonomiky
Vize biotechnologická (bio economy BE)
Pro biotechnologickou vizi (BE) je typická orientace na hospodářský růst a vytváření pracovních míst. Cílů má být dosaženo aplikací biotechnologie a podporou výzkumu a vývoje. Předpokládá se globální aplikace, důležitou roli hrají průmyslové klastry. Tato vize navazuje na „Znalostní ekonomiku“, která se objevila už v roce 1996 ve zprávě OECD. V roce 2005 došlo k novému sémantickému posunu od znalostní ekonomiky na „znalostní bioekonomiku“ (European Commission, 2005). O několik let později se objevil ve zprávě OECD z roku 2009, výraz „bioekonomika“, která i nadále upozorňovala rozhodovací orgány na nutnost učinit kroky, které by podpořily biologickou industrializaci prostřednictvím veřejné politiky.
Vize biologických zdrojů (bio based economy BBE)
Pro vizi zdůrazňující využití biologických zdrojů (BBE) je typická orientace na udržitelnost a hospodářský růst, který je založen na využívání biologických zdrojů. K cíli vede optimalizace využití půdy a nakládání s odpady. Hlavní uplatnění se předpokládá ve venkovských a okrajových regionech. Tato vize představuje vědeckou vizi rozvoje, v níž „biotechnologie je hlavní pákou biohospodářství“. Objevila se v souvislosti s „biotechnologickou revolucí“ posledních desetiletí, pro kterou je typické rozšíření tradiční fermentační biotechnologie na genetickou manipulaci. Tento význam „bioekonomiky“ v současnosti dominuje, přinejmenším v Evropské unii. Evropská komise ji používá od roku 2010 k tomu, aby suroviny [JaDl2] z odvětví zemědělství, lesnictví, rybolovu, chemie, biotechnologie a energetiky byly využívány v „biorafinériích“ (European Commission, 2012a).
Bio-ekologická vize (KBBE)
Poslední, Bio-ekologická vize (KBBE) je charakterizovaná cíli jako je udržitelnost, biologická rozmanitost, ochrana ekosystémů, opětovné použití a recyklace odpadu, kaskádovité využití zdrojů. Hlavní uplatnění se předpokládá, podobně jako u druhé vize, ve venkovských a okrajových regionech. Tato vize je nejblíže pojetí udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a navazuje na pojem „bioekonomie“, jak ho vytvořil ve dvacátých letech minulého století ruský biolog Baranoff , aby popsal rybářskou ekonomiku. Po vývoji Gordon-Schaefferova modelu v padesátých letech se pojem bioekonomie postupně rozšířil tak, aby zahrnoval veškerou ekonomiku obnovitelných zdrojů, protože tyto zdroje se dostávaly pod rostoucí tlaky. Byly prováděny první pokusy o regulaci, zejména s ohledem na rybolov. Cílem této oblasti výzkumu na pomezí ekonomie a ekologie je stanovení „maximálního udržitelného výnosu“, tj. určení množství biologického zdroje, který lze využít, aniž by byla ohrožena jeho reprodukční schopnost.
Pro EU je charakteristická vize založená na bio based ekonomii BBE. zatímco pro země OECD a USA je typická podpora vize biotechnologické BE. Přístup k chápání a podpoře bioekonomie, právě tak, jako její vymezení ve strategických dokumentech, se ale v čase vyvíjí. Evropská vize se v poslední strategii z roku 2018 již blíží bio- ekologické vizi spojené s cirkulární ekonomikou.
Odkazy
Zdroje
Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.
[JaDl1]I když jedna definice neexistuje, nějaká by tu měla být zmíněna – je to sice výše, ale tenhle nadpis nemá relevantní obsah.
[JaDl2]Odpadní suroviny?