Ochrana půdy
Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu w:cs:pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem w:cs:eroze. Většina současné půdy není starší než z období [[w:cs:pleistocén|pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku.
Zemědělská půda
Zemědělská půda (resp. zemědělsky využívaná půda) je část povrchu Země využívaná člověkem k výkonu zemědělství či pastevectví. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Zbývající část povrchu je označována jako nezemědělská půda. V České republice je podíl zemědělské půdy 53,7 %.
Orná půda
Orná půda je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.[1]
Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí trvalé travní porosty (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.[1]
Zemědělský půdní fond
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).
(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“[2]
Nezemědělská půda
Ta se dále člení na lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy (např. silnice, hřiště, chodníky, rokle, parky).
Lesní pozemky
V případě nezemědělské půdy, mají největší zastoupení lesní pozemky (33,8%).
Další plochy
1,7 % rozlohy je tvořeno zastavěnými plochami. Poslední položkou jsou přibližně 2 %, které tvoří vodní plochy.
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Zemědělská půda | Pozemkyafarmy.cz. www.pozemkyafarmy.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online.
- ↑ MŽP. Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. www.mzp.cz [online]. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
Literatura
- Ministerstvo zemědělství ČR: Ekologické zemědělství a biodiverzita, 2006 http://www.greenmarketing.cz/docs/download/Ekologickezemedelstviabiodiverzita.pdf
- Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze (VÚZE): Zpráva o stavu zemědělství za rok 2005 – „Zelená zpráva“, 2006. http://www.kis-vysocina.cz/
