Motokros a životní prostředí (zamyšlení)

Motokros a životní prostředí

Motokrosový jezdec

Motokrosový areál Písečská zmole (Písečné, okres Žďár nad Sázavou)

Když jsem se zamýšlela nad tématem, respektive sportem o kterém bych v souvislosti se životním prostředím mohla napsat, zpočátku jsem přemýšlela o tanci, či tenisu. Tyto dva sporty mi jsou velice blízké. Brzy jsem si ale uvědomila, že tenis je velice komerční a toto téma je jistě zpracované a tanec není nejvhodnější volbou. Myšlenky mě tedy přivedly na motokros, kterému jsem na blízku od útlého dětství. Když mi bylo 7 let, narodil se můj mladší bratr, který byl posazen na motokrosovou motorku ještě dříve, než sundal plínky a tím byla odstartovaná naše rodinná motokrosová kariéra. Když byly bratrovi čtyři roky, začali jsme jezdit pravidelně na závody každý víkend od jara do zimy. K tomu samozřejmě patří i pravidelné tréninky během týdne.

Motokrosová trať

Proč tedy w:cs:motokros? Abych začala od úplného počátku. Motokrosové tratě se jen tak někde nezrodí. Někdo je musí postavit. Motokrosové tratě se nacházejí po celé České republice, zpravidla blízko menších obcí. Častokrát o nich nezasvěcení ani nevědí, jsou totiž mnohdy schované za lesíkem nebo horizontem apod. V lepších případech jsou tratě vybudovány pomocí půdy, která se na daném místě již nachází. To znamená, že je trať postavena v kopci pouze pomocí bagru nebo jiných technických strojů. V těch horších případech, kterých je podstatně více, je trať vybudována na rovnějším povrchu a k tvorbě terénních nerovností se zde využívají sutiny, směsný a stavební odpad a jiné materiály, které často obsahují w:cs:azbest.

Pneumatiky

Staré nepotřebné pneumatiky jsou nedílnou součástí výstavby motokrosových tratí. Využívají se především v zatáčkách, kdy se vyskládávají do jakési ochranné zídky, která má chránit jezdce při případném nezvládnutí jízdy a vyjetí z tratě. Není ojedinělé, že organizátoři závodů pneumatiky také na místě spalují. To se děje v případech, kdy jich mají přebytek nebo je obměňují.

Závod samotný

Když už máme postavenou a vyznačenou trať, může se trať otevřít pro volné tréninky a konečně se můžou konat i závody. Na takový víkendový závod, přijede zhruba stovka závodníků. Většina závodníků je ještě nezletilá, přijedou proto s celou rodinou. Dospělí závodníci ale také většinou nejezdí sami. Můžeme tedy počítat přibližně s dvě stě návštěvníky. Jelikož předzávodní tréninky začínají od brzkého rána, téměř všichni účastníci závodu dorazí o den dříve. Večery se zpravidla tráví grilováním a povídáním s přáteli, kteří se od předchozích závodů neviděli. Jistě už tušíte, kam tím mířím. Ano, během těchto večerů vznikne mnoho odpadu. Závodníci jsou sice naučení mít svůj pytel na odpadky, nikdo z nich si je ale nechce odvážet domů a proto zůstávají po skončení celé akce v areálu. Je tedy na organizátorovi, aby je po odjezdu všech aktérů odstranil.

Den závodu

Je ráno, den závodu. Začíná se volnými tréninky, pokračuje kvalifikační trénink a následně dvě závodní jízdy. Každá kategorie se na trati tedy ukáže maximálně čtyřikrát po dobu průměrně 25 minut. Pokud počítáme, že celkově přijede na závody stovka závodníků a každý z nich na trati stráví cca dvě hodiny, jaká je asi spotřeba pohonných hmot v jeho motocyklu? Jaká je asi spotřeba pohonných hmot všech závodníků za takový den?

Plasty

Zpravidla vždy je trať mokrá. Buď závodníkům nepřeje počasí a prší nebo se o zavlažování starají organizátoři. To proto, aby se neprášilo a nedocházelo přes písečný prach ke zbytečným úrazům, kvůli špatné viditelnosti. Kvůli tomu nosí závodníci takzvané „strhávačky“. Je to ochranná průsvitná plastová fólie, která přesně pasuje do motokrosových brýlí. Závodník si jich na brýle připevní několik a postupně je během jízdy odhazuje. Tyto fólie slouží jako stěrače, aby viděli po celou dobu jízdy i přes bahno, které jim na brýlích přistane. Tyto strhávačky závodníci strhávají zpravidla ve skoku, když jsou ve vzduchu a mají tak volnou ruku. Myslím, že se nikdo neptá, kde strhávačky skončí. Ale tušíte správně. Jakmile opustí jezdcovy brýle, volným pádem se snášejí k zemi, kde taky zůstanou. Jen pro zajímavost – jeden závodník použije zhruba osm těchto strhávaček během jedné jízdy.

Mytí vozidel

Ať už je hezky nebo deštivo, motorky se také musí umýt. Přinejmenším před odjezdem ze závodiště. Někteří používají jen vodu, jiní ale rádi využívají různých přípravků či saponátů. Takto znečištěná voda zde ale není filtrována, jako je tomu u myček aut, ale jednoduše odtéká a vsakuje se do půdy.

Okolní příroda

Okolní příroda. Nesmíme zapomenout ani na přírodu a tvory v ní žijící. Nejenom, že w:cs:hluk z motorek často vadí i obyvatelům přilehlých obcí, ale co teprve zvířatům? Někdy se mi podařilo potkat se s místními lidmi, kteří mi vyprávěli o absenci zvířat od doby, kdy se motokrosová trať postavila. Překvapilo mě, když o tom vyprávěli i manželé Teskovi v reportáži České televize.

Závěrem

Tento sport je mi blízký, představoval velkou část mého dětství i dospívání. S věkem jsem si ale začala uvědomovat, jaký dopad na přírodu má, a přála bych si, aby organizátoři i samotní závodníci více přemýšleli nad dopady tohoto sportu a snažili se zlepšit alespoň ty aspekty, které jsou schopni vědomě změnit svými činy.

Odkazy

Literatura

• SCHERMER, FRANZ J., 1947-. Enduro a motokros : ošetřování, údržba, opravy. 1. vyd. vyd. České Budějovice: Kopp 189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7232-362-3, ISBN 80-7232-362-8. OCLC 294939079