Mountainbiking a životní prostředí
Mountainbiking (MTB) je v dnešní době hojně rozšířený pojem, důvody mohou být dostupnost a atraktivita, kterou tento sport přináší. I přesto, že se jedná o velmi mladý sport, patří mezi olympijské sporty. A toto zařazení má také do jisté míry určitý podíl na jeho atraktivitě. Jaký vliv má na životní prostředí?
Skleníkové plyny
Kolo je věc a tudíž je nutné ho vyrobit. Zde nám vyvstává první problém, a tím je množství uvolněných skleníkových plynů během výroby. Dle studie Dave z roku 2010 se při výrobě kola uvolní 240 kilogramů skleníkových plynů.[1] A v případě karbonového rámu je potřeba 2000 litrů vody. Tyto údaje nejsou povzbudivé, ale v porovnání s chůzí je cyklistika mnohem čistší, co se samotné činnosti týká. Chodci na jednu míli vydechnou 28 gramů CO2, přičemž u cyklistů je tato hodnota nižší a to 20 gramů CO2.[1] Je nanejvýš pravděpodobné, že u MTB jezdců tyto hodnoty budou zcela odlišné, jelikož se pohybují v členitém a náročném terénu. Ale tyto údaje se mi bohužel nepodařilo dohledat.
Eroze
Mountainbiking probíhá nejčastěji v lesích, kde se nachází členitý terén. Z tohoto důvodu může docházet k rozsáhlejším erozím a narušením lesního povrchu. Mátl (2016) uvádí, že mezi nejčastější dopady patří: zvýšená eroze, vznik rozbahněných úseků, vznik více paralelních cest, vznik nových tras na exponovaných místech. Cesty pro MTB umožňují odtok vod a z tohoto důvodu dochází k rychlejší erozi, než by tomu bylo tam, kde cesty nejsou. Proto jsou trasy mnohdy tvořeny tak, že často mění směr a také sklon. Což má za následek menší rychlost proudící vody a tudíž menší energii, které by narušovala podloží.[2]
Závěr
Kolo je vhodnou alternativou k dnes již zaběhlým dopravním prostředkům. I přesto, že w:cs:uhlíková stopa kola je velká, co se jeho výroby týče. Ovšem užívání kola má mnohem menší dopad. Pokud jde o samotné MTB, budou hodnoty pravděpodobně vyšší. Dalším problémem může být vznik eroze. Nejdůležitější je správně naplánovat trasy a udržovat je; tento způsob péče je daleko efektivnější než zákaz tratí.[3] Dopady na prostředí nejsou znatelné více jak 30 cm od využívaných stezek.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 DAVE, Shreya. Life Cycle Assessment of Transportation Options for Commuters [online]. Boston: Massachusetts Institute of Technology (MIT), 2010 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ MÁTL, Jiří. Mapa pro MTB v jihozápadním okolí Prahy (bakalářská práce). Digitální depozitář UK. 2017-01-17. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. (cs-CZ)
- ↑ WILSON, John P.; SENEY, Joseph P.. Erosional Impact of Hikers, Horses, Motorcycles, and Off-Road Bicycles on Mountain Trails in Montana. Mountain Research and Development. 1994-02, roč. 14, čís. 1, s. 77. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. DOI:10.2307/3673739.
- ↑ THURSTON, Eden; READER, Richard J.. Impacts of Experimentally Applied Mountain Biking and Hiking on Vegetation and Soil of a Deciduous Forest. Environmental Management. 2001-03-01, roč. 27, čís. 3, s. 397–409. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. ISSN 0364-152X. DOI:10.1007/s002670010157.
Tuto práci uvolňuji k využívání pod licencí Creative Commons-BY-SA, a přeji si, aby jako autor byl uvedeno následující jméno/přezdívka: Aleš T.