Ekologické projekty a iniciativy spojené s OH Tokio 2020

Olympijský stadión v Tokiu

w:cs:Letní olympijské hry 2020 se měly uskutečnit od 24. července do 9. srpna v Tokiu a do hlavní metropole Japonska se tak vrátit podruhé v historii. Kvůli probíhající pandemii koronaviru bylo 24. března 2020 rozhodnuto o odložení olympijských her na rok 2021. V současné době je ve světě kladený stále větší důraz nejen na sportovní a ekonomický rozměr olympijských her, ale také na ekologičnost a udržitelnost této nejvýznamnější světové sportovní akce vůči životnímu prostředí.

w:cs:Mezinárodní olympijský výbor v roce 2017 zpracoval a zveřejnil dokument týkající se oblasti ekologie nazvaný IOC Sustainability Strategy, jenž obsahuje komplexní agendy, přístupy, cíle a strategie, které by měly být dodržovány všemi organizátory olympijských her.

Všichni kandidáti usilující o získání olympijských her mají od volby, která rozhodovala o přidělení her v roce 2002, za povinnost vypracovat a předložit ekologický plán, který má na úspěch či neúspěch kandidatury podstatný vliv. Důležitost a významnost ekologického rozměru her byla dobře pozorovatelná například při LOH 2012, kdy bylo zavedeno mnoho ekologicky šetrných opatření. V daném trendu pokračují také organizátoři LOH 2020, nicméně hry v Tokiu jsou výjimečné množstvím a rozsahem nejrůznějších ekologických opatření, koncepcí a projektů, které jsou v rámci her aplikovány v souladu s IOC Sustainability Strategy. Právě šetrnost k životnímu prostředí a využití moderních a ekologicky přátelských technologii v souvislosti s olympijskými hrami představují základní hodnoty olympijských her v Tokiu 2020. Jednotlivé konkrétní ekologické iniciativy a projekty, do kterých se v některých případech mohla aktivně zapojit i japonská veřejnost, jsou výborným příkladem správného přístupu pořadatelů k ochraně životního prostředí při pořádání globální sportovní akce.

Ariake Arena

Olympijské medaile

Tvůrcem designu medailí vybraného pro olympijské hry v Tokiu 2020 je Junichi Kawanishi, jehož návrh uspěl v celostátní soutěži, které se mohli zúčastnit jak profesionální designéři, tak také studenti věnující se oboru design. Na přední straně medailí je zobrazena řecká bohyně vítězství Niké spolu s názvem her a dále symbol olympijských kruhů. Medaile mají 85 milimetrů v průměru

Tokio 2020 medailový projekt potvrzuje trend poslední doby, tedy rostoucí význam udržitelnosti a ekologické šetrnosti olympijských her ve vztahu k životnímu prostředí. Ekologický aspekt medailí určených pro olympijské a paralympijské hry Tokiu 2020 spočívá v tom, že jsou zcela vyrobeny z kovů získaných z recyklované spotřební elektroniky. Podobnou koncepci využili již pořadatelé OH Rio 2016, kde bylo z recyklovaných kovů vyrobeno 30 % stříbrných a bronzových medailí, nicméně výjimečnost Tokio 2020 medailového projektu dokládají parametry a rozsah této iniciativy. Japonská veřejnost byla pořadateli her vyzvána, aby darovala své nepotřebné elektronické přístroje. Po celé zemi byly pro tyto účely Tokijským organizačním výborem olympijských a paralympijských her na veřejných místech rozmístěny žluté schránky určené pro odevzdávání spotřební elektroniky. Projekt byl zahájen v dubnu roku 2017 a setkal se s nebývalým zájmem veřejnosti. Japonští občané darovali celkem přes 78 985 tun elektroniky, což představovalo kolem 6,21 milionu notebooků, fotoaparátů, herních konzolí, mobilních telefonů a dalších přístrojů, ze kterých bylo vyrobeno 5 000 zlatých, stříbrných a bronzových medailí. Díky recyklaci bylo získáno přibližně 30,3 kg zlata, 4 100 kg stříbra a 2 700 bronzu. Dne 31. Března 2019 pořadatelé her s nadšením konstatovali, že již mají dostatek kovu pro výrobu všech medailí, tím ovšem Tokio 2020 medailový projekt neskončil. Organizátoři her vyzvali obyvatele Japonska, aby pokračovali v darování a recyklaci nepotřebných přístrojů, čímž nejenže budou nadále pomáhat chránit životní prostředí, ale také umožní výrobu medailí pro další sportovní akce ekologicky šetrným způsobem.

Výstavba Ariake Arény

Olympijská pochodeň

Pochodeň určená pro olympijské hry 2020 byla vyrobena za použití stejných technologií, které jsou využívány při výrobě japonských rychlovlaků Shinkansen. Hlavním motivem olympijské pochodně je třešňový květ, tedy motiv pro Japonsko zcela typický a tradiční. Zahájení olympijské štafety bylo pořadateli cíleně stanoveno na polovinu března roku 2020, tedy na období, kdy třešňové stromy v Japonsku rozkvétají, čímž chtěli pořadatelé jednoznačně podpořit myšlenku souznění her s místní přírodou.

V roce 2019 japonská vláda ve spolupráci s pořadateli her zveřejnila informaci, že také olympijská pochodeň bude vyrobena z recyklovaného materiálu, a to konkrétně z recyklovaného hliníku. Kromě ekologického aspektu mělo rozhodnutí vlády také humanitární rozměr. Hliník, určený na výrobu olympijských pochodní, byl totiž získán z přibližně deseti tisíců hliníkových konstrukčních desek použitých při stavbě dočasných provizorních ubytovacích zařízení pro oběti jaderné katastrofy ve Fukušimě v roce 2011. Tyto dnes již nepotřebné budovy tak byly ekologicky a účelně využity, což ještě více podpořilo sounáležitost japonské veřejnosti s olympijskými hrami 2020 a zdůraznilo šetrnost her k životnímu prostředí.

Postele pro sportovce

Mezi další ekologické prvky olympijských her v Tokiu 2020 patří i postele pro sportovce. Postele, konkrétně rámy postelí, budou vyrobeny z recyklované lepenky, ale obavy a strach o kvalitu spánku atleti mít nemusí. I samotné matrace budou moci přispět k ekologii, a to tím, že budou vyrobeny z polyethylenových materiálů a po skončení her budou moci být použity pro další plastové produkty. Tyto postele budou sloužit jak olympijským, tak i paralympijským sportovcům. Do olympijské vesnice je zapotřebí 18 000 lůžek pro běžnou olympiádu, pro tu paralympijskou bude potřeba jen 8 000. Aby matrace vyhovovaly každému sportovci, jsou složeny ze tří částí s jinou tvrdostí. Sportovci si díky tomu mohou upravit podporu jednotlivých částí těla podle své potřeby. Pořadatelé pamatovali na kvalitu spánku, a hlavně oporu krční páteře díky polštářům s prohlubní uprostřed, což je dobré pro spánek na zádech i boku. Speciálně vyrobenou součástí postele jsou i lůžkoviny zpracované z obnovitelných materiálů, díky čemuž je celá postel recyklovatelná. V historii olympijských a paralympijských her budou takováto ekologická opatření vůbec poprvé.

S délkou 2,1 m budou postele vhodné téměř pro všechny sportovce, vyjma těch nejvyšších. Nosnost je podle výrobce Airweave také dostačující a to 200 kg, což je větší váha, než jaká byla uvedena u jakéhokoliv atleta na olympiádě v Riu v roce 2016. Takovou váhu nemají ani vrhači koulí. Jediní sportovci, kteří by s tímto váhovým limitem mohli mít problém, jsou sumisté, ale sumo se naštěstí pro pořadatele nedostalo do pěti nových sportů olympiády.

Stupně vítězů

Další ekologickou novinkou na olympijských hrách v Tokiu 2020 budou i stupně vítězů z recyklovaného plastu. Zajímavostí je, že se jedná o plasty, které pocházejí buď z japonských domácností nebo přímo z oceánu, kde je jich mnoho. Tento nápad s sebou přináší nový směr a motivaci pro sběr plastů. Japonští obyvatelé budou moci plasty odnést do boxů, které budou umístěny v supermarketech, a tím podpořit projekt. Speciální nádoby budou přibližně ve 2000 obchodech. Firma Proctor and Gamble je partnerem her, tam se tyto plasty pošlou a bude postaráno o recyklaci plastů a o samotnou výrobu stupňů vítězů. Na 100 stupňů vítězů musejí organizátoři sesbírat 45 tun plastů. Samotná pódia bude ještě zapotřebí zpevnit hliníkem.

Automobily

Známá japonská automobilka Toyota se stala na základě smlouvy z roku 2015 s Mezinárodním olympijským výborem a Mezinárodním paralympijským výborem oficiálním celosvětovým partnerem pro mobilitu pro roky 2017-2024. Z tohoto důvodu poskytne pro nadcházející olympijské hry přibližně 3 700 vozidel a dalších prostředků mobility, které by měly být z 90 % na elektřinu.

Všechny technologické inovace vznikly v rámci projektu „Mobilita pro všechny”, který společnost Toyota vyvinula na podporu života v Tokiu i při olympijských a paralympijských hrách. Prostřednictvím tohoto projektu se snaží podporovat udržitelné životní prostředí, bezpečnost a chce dosáhnout nejnižších emisí vozových parků v historii olympijských her.

Poskytnuté modely vozů zahrnují nejen auta s hybridním elektrickým pohonem, elektromobily poháněné palivovými články, plug-in hybridy, ale i vozy s bateriovým pohonem. Jedná se přibližně o 500 vozidel na vodík, 850 elektromobilů a 200 šestimístných elektromobilů, které Toyota vyrobila přímo pro hry v Tokiu. Skoro všechna vozidla budou obsahovat technologie preventivní bezpečnosti a inteligentní ultrazvukový lokátor, aby se předešlo možným střetům a zmenšilo se riziko škod či zranění.

Mezi produkty pro mobilitu vyvinuté automobilkou Toyota, patří například první elektrický nízkopodlažní autonomní elektromobil e-Palette s elektrickou rampou pro vozíčkáře. Výhodou tohoto vozu je možnost upravovat interiér podle potřeb uživatele. Elektromobil má kapacitu buď 20 osob, nebo čtyř invalidních vozíků a sedmi stojících cestujících. Nejméně desítka těchto elektromobilů bude k dispozici pro jízdu v olympijských a paralympijských vesnicích.

Bateriový elektromobil LQ má ambice nalákat ke hrám ještě více pozornosti. Pomocí vyspělé technologie obsahuje autonomní řízení, jehož součástí je také výkonný interaktivní agent „Yui“, který je vytvořen na bázi umělé inteligence. Na hrách poslouží jako vozidlo štafety olympijské pochodně a vedoucí vozidlo maratonského běhu.

Elektrifikovaný autobus na palivové články jménem Sora představuje možnosti budoucí dopravy a poprvé bude k dispozici na olympijských hrách v Tokiu. Tento autobus poslouží pro městskou hromadnou dopravu a je doplněn nejen rampou pro nastupování a vystupování cestujících na invalidním vozíku, ale i asistenčními prostředky pomáhajících zvedat cestující do jejich sedadel. Pro zajištění bezpečnosti také obsahuje systém varování před srážkou. Název autobusu je složen z výrazů pro vodní cyklus: sky, ocean, river, air - obloha, oceán, řeka, vzduch.

Japonsko je také dlouho známé svým průkopnickým výzkumem a vývojem v celé řadě technologií. V současné době probíhají v Tokiu terénní zkoušky nové generace “robotických taxíků” a ty budou představeni už na těchto olympijských hrách. Jedná se o taxíky bez řidiče – bude je řídit robot. Tyto taxíky budou k dispozici sportovcům, kteří s jednoduchou identifikační kartou (klíčem) budou odvezeni na místo určení. Tým konstruktérů Toyota dále navrhli novou flotilu vozů taxislužby v Japonsku - vozy JPN Taxi. Jsou navrženy pro snadný přístup nejširšího spektra uživatelů a disponují i zabudovanou rampou pro invalidní vozíky.

Roboti

Pro zajištění hladkého chodu olympijských a paralympijských her neodmyslitelně patří zástupy dobrovolníků, kteří se snaží o to, aby vše běželo tak, jak má. Tento rok ale hry v Tokiu čeká novinka. Kromě lidí, kteří vytváří tu pravou olympijskou atmosféru, budou pomáhat i roboti z řady Human Support Robots a Field Support Robots. Jejich úkolem bude uvádět diváky na sedačky na stadionu, pomáhat handicapovaným lidem, roznášet občerstvení, poskytovat informace o jednotlivých soutěžích nebo sbírat sportovní náčiní během závodů. Dobrovolníkům budou k dispozici i robotické exoskelety neboli podpůrné systémy, které jim například pomohou při nakládání těžkých zavazadel sportovců do autobusů.

Projekt „Mobilita pro všechny“ od společnosti Toyota poskytuje pro nadcházející hry také roboty. Největší robotickou hvězdou se má stát humanoidní robot T-HR3. Tento robot třetí generace z produkce automobilky Toyota byl poprvé představen v roce 2017 a od té doby se ho snaží vylepšovat. Robot je ovládán na dálku prostřednictvím systému čidel MMS (Master Maneuvering System). Jedná se o soustavu čidel určující pozici jeho horních a dolních končetin. Čidla zaznamenávají lidský pohyb v reálném čase a následně se pak promítnou do pohybů robota. Operátor má na hlavě nasazený displej a díky němu vidí svět z pohledu robota.

Robota THR-3 lze ovládat i pomocí oficiálních robotických maskotů her, modrobílého Miraitowa a růžovobílé Someity. Jejich úloha bude spočívat hlavně ve vítání sportovců a diváků. Dále budou rozpoznávat osoby pomocí kamery umístěné na hlavě, reagovat na ně očima, popřípadě si s nimi lidé mohou potřást rukou. Tělo robota, složené z dvaceti devíti částí také umí imitovat sílu vyvíjenou uživatelem a umožňuje mu pocítit stisk osoby, s níž je v přímém kontaktu. Jestliže si robot s někým plácne rukou, operátor to ucítí.

Mezi poslední robotické pomocníky z dílny automobilky Toyota patří roboti DSR a HRS. Jejich úkolem bude pomoci převážně tělesně postiženým divákům. Robot DSR bude fanouškům roznášet občerstvení, které si budou moci objednat přes speciální tablet. Druhý robot HRS jim také obstará nápoj či jídlo, ale k tomu se postará i o dovedení fanoušků na jejich místa na tribuně.

Oblečení

Zlatým partnerem olympijských a paralympijských her se v kategorii sportovních potřeb stala japonská značka sportovního oblečení Asics. Na základě iniciativy založené na ochranu změny globálního klimatu k lepšímu, si společnost Asics v roce 2018 dala za cíl, že se do roku 2030 pokusí snížit emise CO₂ o třetinu. Proto například zahájila od 24. ledna 2019 do 31. května projekt s názvem ASICS REBORN WEAR PROJECT (ARWPJ). V tomto časovém horizontu byly v obchodech společnosti  Asics, jiných partnerských sportovních prodejnách i na sportovních akcích v Japonsku, umístěny boxy, kam široká veřejnost mohla hromadit už nepoužívané sportovní oblečení jakékoliv značky. Recyklovaná vlákna extrahovaná z darovaného oblečení byla použita k výrobě oficiálního oblečení i bot pro olympijský a paralympijský tým v Japonsku. Cílem bylo shromáždit 30 000 kusů sportovního oblečení.

Do projektu se zapojilo i několik slavných japonských sportovců. Například japonská zápasnice Saori Yoshida, držitelka tří zlatých olympijských medailí, do sbírky darovala černé tričko, které měla oblečené na olympijských hrách v Riu v roce 2016.^[22]

Závěr

Všechna popsaná ekologická opatření jsou velmi originální a praktická, ale hlavně prospěšná pro udržitelnost přírodního prostředí. Zátěž na přírodu je obrovská při jakékoliv sportovní či jiné akci. Důležité proto je zaměřovat se na způsoby využití plastů a také je eliminovat. Každá pořadatelská země olympijských her má svá specifika, proto se i jednotlivá ekologická opatření mohou a budou lišit. Inspirace ovšem není nikdy dost a každý následující ročník může čerpat z nápadů předešlých.

Olympijská hry v Tokiu 2020 zajisté budou v mnoha věcech ku prospěchu i jiným zemím. Nápady, které japonští organizátoři využili, nejsou vhodné jen pro sportovní akce, ale dají se využít i pro normální život a tím zajistit a podpořit zase o něco více recyklaci a využitelnost některých materiálů. Jednotlivé ekologické prvky olympijských her v Tokiu 2020, a také způsoby využití, mohou být vhodné i pro přenesení do běžného občanského života. Aplikace některých prvků na širou veřejnost může přispět k celkové lepší udržitelnosti naší přírody v co nejméně poškozeném stavu a dokázat ji i z části obnovit. Japonská olympiáda je jen jednou z inspirací, v minulosti lze také najít spoustu zajímavých nápadů, které by se daly využít i dnes.