Jak působí divocí koně na životní prostředí v ČR

Exmoorský pony v Milovicích

Přírodní rezervace Milovice se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou. Krajina bývalého vojenského prostoru se stala novým domovem pro stáda zubrů, divokých koní a praturů.

Využití divokých koní v krajině v historii

Koně patří do krajiny už od dávných dob. Mají své místo a napomáhají nejednou funkcí v ekosystému. Každý světadíl, každá země, kraj je charakteristický svým povrchem, počasím, ostatními přírodními vlivy, a to zanechalo stopu i na plemenech koní a jejich vlastnostech. Mnoho plemen si ponechalo své charakteristické vlastnosti, konstituci, dlouhověkost, zdraví, chovaní apod. Avšak dnes je člověk dlouhodobým procesem šlechtění u některých plemen koní změnil.  Životní prostředí koní se díky člověku také náramně změnilo. Dnes již nevidíme na loukách volně se pasoucí stáda, která neznají kontakt s člověkem. Koně a jezdectví se proměnilo na různé sportovní disciplíny a v dnešní době už jen velmi zřídka uvidíte na rozlehlých ohrazených pastvinách pobíhat stádo koní. Lidé si neuvědomují, že koně do přírody patří a jejich chování napomáhá revitalizaci krajiny. Dokážou si poradit s agresivními a nevýživnými rostlinami, postupné spásání přivádí na louky a stepi další biologické a botanické druhy, jejich trus je dalším pozitivem. Avšak i v ČR je jedna výjimka.

Život divokých koní

Každý kůň má své přesné postavení ve stádě. Hierarchie stáda je propletený systém, který naprosto dokonale funguje. Už od pradávna stádo ochraňuje jeden silný, zkušený hřebec, který má spoustu pravomocí. Musí ale čelit častým drsným soubojům s ostatními hřebci. Vedení stáda má pod velením zkušená klisna, na které závisí život celého stáda, ať už se jedná o nalezení vody v období sucha, nebo vycítění jakéhokoliv nepřítele v blízkosti. Ostatní členové skupiny jsou většinou klisny, kobyly, hříbata. Mladí hřebci mají možnost buď se podřídit svému „alfa samci“, ale nezapojí se tím do reprodukce, nebo odejít z aktuálního stáda a najít si jinou skupinu. Mladé klisny většinou zůstávají až do svého reprodukčního věku. Kůň je býložravec, tzn., že neohrožuje žádné jiné druhy zvířat. I to je velká výhoda právě při navracení do krajiny.

Pratuři v Milovicích

Divocí koně v Milovicích

V Milovicích je vůbec první stádo divokých koní v České republice i celé střední a východní Evropě. Koně z Exmooru jsou ohrožení, jsou totiž vzácnější, než panda velká, tzn., že je jich méně než 1500. Divocí koně mají výrazně odlišnou letní a zimní srst, která je perfektně chrání před větrem, mrazem, dále krátkou hlavu, malé uši, dlouhý ocas, takzvané žabí oči a extrémně silná kompaktní kopyta, která jsou odolná a přizpůsobená terénu. Jejich konstituce je tvrdá/ hrubá, tzn., že přírodní podmínky je nemohou vůbec v žádném směru ohrozit, ba naopak. Udržují louky a pastviny spásáním hrubé vegetace. Jako národní dědictví jsou chráněni v Národním parku Exmoor.

Jak tedy udržují krajinu a zlepšují životní prostředí?

Divocí koně dokážou za několik měsíců proměnit step velmi lehce. Husté porosty s agresivními druhy trav lehce spásají a dávají tím možnost obnovit stanoviště jiných druhů bylin, vzácných ohrožených rostlin. Místa, která byla hustě porostlá vysokými trsy trav, změní na nově prosluněná místa, kde se daří mravencům, kteří poté mohou nosit různá semínka a tím opět zlepšit botanické složení. Např. v Milovicích se díky znovu vypuštění koní do přírody začaly objevovat druhy jako je: užanka lékařská, šalvěj luční, čičorečka pestrá, řapík lékařský, třezalka tečkovaná, mateřídouška a spousta dalších. Navazujícím zlepšením biologických druhů jsou motýli i ostatní druhy hmyzu, kteří mohou využívat nektar z bylin a nově vykvetlých rostlin. Pastva velkých kopytníků pomáhá nejenom v návratu květin a motýlů, ale i dalších druhů, které jinak z krajiny mizí. V rezervaci našli na pastvinách útočiště koroptve polní a křepelky polní, dudci, nebo vzácní korýši jako žábornožka letní a listonoh letní. Koňský trus také přispívá krajině.