Negativní vliv běžeckých vosků na přírodní prostředí

Lyžařský vosk MF8

V lyžování se používá celá řada vosků. Můžeme je rozdělit na dva základní typy: vosky používající se pro voskování za studena a vosky používající se pro voskování za tepla.

Voskování za studena

Vosky používající se pro voskování za studena mají tvar válečku nebo jsou v tekuté formě (klistr) a po skluznici se roztírají korkovou stěrkou. Tyto vosky se používají hlavně pro běžecké lyžování. Jejich efekt je oproti voskům používajících se za tepla krátkodobý, protože nanesená vrstva vosku se ze skluznice postupně odlučuje (odírá) o sněhové krystaly. Tyto vosky se tedy musí aplikovat před každým během.

Zažehlování lyžařského vosku

Voskování za tepla

Vosky používající se pro voskování za tepla mají tvar bloku nebo prášku. Tyto vosky je nezbytné při aplikaci do skluznice zažehlit, používají se při běžeckém i sjezdovém lyžování. Jejich efekt je oproti voskům používaných za studena dlouhodobější. Pomocí těchto vosků se skluznice „hydratuje“, to znamená, že zažehlený vosk se do skluznice vpije a zaplní v ní všechny nerovnosti. Obvykle tyto vosky obsahují molybden, grafit, silikon nebo fluokarbon. Pro tající sníh, který má vyšší teplotou potřebují servismani dosáhnout toho, aby vosky byly voděodpudivé. Právě pro tento účel se používají fluokarbonové vosky. Tyto vosky používá velké množství lyžařů. Ovšem podle všeho znečišťují životní prostředí. Problém je v tom, že chemikálie v nich obsažené jsou těžko rozložitelné. Znečištění způsobené jedním lyžařem je zanedbatelné, ale celkové znečištění po všech lyžařích za celou sezonu znamená problém. Při každém skluzu lyže zanechávají nepatrné kousky vosku ve sněhu. Jestliže takový sníh začne tát, dostávají se zbytky vosku do podzemních i povrchových vod a vodních toků. Takto kontaminovaná voda se může dostat až do domácností.

Zákaz vosků s PFC

Světová lyžařská federace (FIS) od následující (2020-21) sezóny nebude tolerovat používání žádných produktů s obsahem perfluorovaných sloučenin (PFC), (PFOA perfluoroktanová kyselina, PFOS perfluoroktansulfonát), jedná se o stoupací vosky, skluzové vosky, ale i lyže. Někteří výrobci lyží totiž používají skluznice s obsahem fluoru. Ti budou muset přijít s alternativním řešením. K této problematice před několika lety vyšla směrnice EU, která pro výrobce znamenala přechod z dlouhé fluorové vazby na krátkou. Vosky vyrobené podle této směrnice již existují a jsou testovány profesionálními lyžaři. Rozhodnutí FIS ovšem znamená, že i tyto vosky budou zakázány.

Blahová a Svobodová (2014) uvádějí, že PFC jsou pro vodní organismy netoxické nebo jen mírně toxické. Ve svém příspěvku „Výskyt perfluorovaných sloučenin ve vodním ekosystému a jejich účinky na vodní organismy“ poznamenávají, že z hlediska akutní toxicity je pro vodní organismy největší hrozbou PFOS, kterému je také věnováno největší množství toxikologických studiích. Jaký mají jednotlivé PFC mechanismus toxických účinků není zatím zcela objasněno. Tato problematika je ovšem intenzivně studována. Doposud se zdá, že na přítomnost PFOS ve vodním prostředí jsou nejcitlivějším vodním organismem ryby. V minulosti provedené toxikologické studie prokázaly, že pokud jsou vodní organismy  dlouhodobě vystaveny PFC. Může to u nich způsobit zvýšenou proliferaci peroxizomů a může to ovlivnit i jejich energetické procesy v mitochondriích, funkci biologických membrán a metabolismus mastných kyselin.

Studie znečištění sněhu a půdy

Podle studie, kterou provedli Plassmann a Berger (2013), kteří se zabývali znečištění sněhu a půdy perfluorkarboxylovými kyselinami (PFCA) v okolí regionu, kde se běžel Vasův běh, je znečištění zjevné. Je třeba si uvědomit, že tohoto běhu se zúčastnilo 15 000 běžců a dá se předpokládat, že každý si před závodem navoskoval lyže. Ze studie vyplývá, že nejvíce látky PFCA bylo zjištěno ve sněhu a půdě v prvních kilometrech závodu. Je tedy zjevné, že hladina koncentrace PFCA se se postupně snižuje od startu po cíl závodu. Ze studie také vyplývá, že vosky nanášené za studena a vosky nanášeny za tepla se uvolňovaly v různých časových intervalech. Studie rovněž poukazuje na dlouhodobou akumulaci PFCA v půdě.

Velkým problémem nastává, když se chemikálie obsažené ve voscích dostávají do potravního řetězce. Toto se v budoucnu může projevit jako velký problém. I když jsou látky jako Perfluoroktansulfonan neboli PFOS a jí příbuzné sloučeniny zakázány, tak i přesto se vyskytují v přírodním prostředí. Problémem je, že odborníci přesně neví jak dlouho tyto látky v přírodě zůstanou. Díky vědcům, kteří prováděli výzkum v oblasti lyžařských středisek víme, že tyto nebezpečné látky se vyskytují v tělech žížal a norníků. U norníků v lyžařské oblasti bylo zjištěno 7,5 krát větší množství těchto škodlivých látek, než u norníků v ne lyžařských oblastech. Na příkladu žížal a norníků se ukazuje, že u vyšších zvířat, která jsou výše v potravní pyramidě se chemikálie akumulují více. Vědci však uklidňují, že se u zkoumaných zvířat jedná o podlimitní hodnoty (pod hranicí toxikace). Smutným faktem je, že tyto látky byly detekovány i arktické oblasti u ledních medvědů.

Je však třeba si uvědomit, že perfluorované látky se nevyužívají pouze v běžeckém lyžování. Tyto látky jsou využívané součástí tkanin nepromokavého oblečení (impregnací), teflonových pánví. Najdeme je tedy v bundách, kalhotách, stanech a předmětech, které jsou součástí našeho běžného života.

V současné době není zcela znám účinek těchto látek na člověka, faktem však je, že jsou PFCs mezi potenciální mutageny a karcinogeny s dokázanými účinky na játra a mozek. Tyto negativní účinky byly pozorovány u testovaných živočichů.