Zajištěné cesty v rakouských Alpách
V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách na životní prostředí na regionální i globální úrovni.
Zajištěné cesty
Heslem zajištěné cesty rozumíme český překlad italského názvu via ferrata, německy Klettersteig, případně anglicky climbing route. Dnes se běžně používá převzatý výraz ferraty. Jedná se o uměle zajištěnou horolezeckou cestu, jejíž obtížnost je snížena umělými stupy, kramlemi, ocelovými kolíky, žebříky, mostky. Hlavním jistícím prvkem je ocelové lano ukotvené po krátkých úsecích do skály, které slouží pro zajištění lezce pomocí karabiny a také jako prvek, za který se může lezec přidržovat. [1]
Historie
Nejprve se stavěly zajištěné cesty čistě z praktických důvodů pro snazší pohyb ve vysokých horách, až později (19. století) sloužili jako zmírnění náročnosti výstupu na některé vrcholy (Hoher Dachstein, Zugspitze). V průběhu 20. stol. zejména po Druhé světové válce se z ferrat stala oblíbená turistická činnost. Docházelo k opravám válečných stezek a vzniku mnoha nových cest. Teprve nyní se ovšem dostávají ferraty do hledáčku cestovních agentur, díky čemuž výrazně vzrostl počet turistů nezkušených s pohybem a chováním ve vysokých horách. [2]
Životní prostředí
Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein. Společně s německým spolkem a alpským klubem Jižního Tyrolska podepsali roku 2013 dohodu, kterou se veškerý rozvoj v Alpách řídí. Program je zaměřen na ochranu a udržitelný rozvoj alpského regionu, podporuje horské sporty šetrné k životnímu prostředí. Zabývá se v první řadě sjezdovým lyžováním, které má na alpskou krajinu patrně největší vliv, dále výstavbou horských chat, lanovek, běžeckým lyžování, skialpinismem, MTB, VHT, paraglidingem, horolezectvím a také zajištěnými cestami. [3]
Negativní vliv
Mnoho negativních vlivů má používání ferrat společné s ostatními outdoorovými sporty.
Doprava
Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ BOŠTÍKOVÁ, S., Vysokohorská turistika: vybavení, znalosti a dovednosti, bezpečnost, tipy na tůry. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0696-2.
- ↑ KLEMENTOVÁ, M., Historie vzniku via-ferrat. In: Děvče z hor (online). (vyd. 2018-2-27). Dostupné z: https://devcezhor.cz/historie-vzniku-via-ferrat/
- ↑ KOSCHUH, M. Grundsatzprogramm zum Schutz und zur nachhaltigen Entwicklung des Alpenraumes sowie zum umweltverträglichen Bergsport (online). (vyd. 2013). Dostupné z: https://alpenverein.at/portal/natur-umwelt/av-naturschutz/
- ↑ MUHAR, A. a kol. Alpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria. Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007)
Externí odkazy
- Zajištěná cesta - na Wikipedii