Světelné znečištění

Světelné znečištění (jinak také světelný smog nebo rušivé světlo) je jev, který je možné pozorovat

'

prakticky na všech místech, kde se nachází civilizace. Za světelné znečištění jsou považovány všechny negativní důsledky umělého osvětlení.

Kde se vyskytuje

Hlavním místem výskytu světelného znečištění jsou velké metropole a všeobecně města. Už ani v méně obydlených oblastech však není výjimkou. U menších měst není často problémem množství světla, ale to, že si nemohou finančně dovolit kvalitní osvětlení, které by minimalizovalo znečištění. V ČR je založeno několik místních iniciativ i organizací, které se zabývají uchováním tmavé oblohy a bojují proti nadměrnému světelnému znečištění (např. Beskydská oblast tmavé oblohy).

Na co má vliv

Světelné znečištění výrazně ovlivňuje životní prostředí. Mezi hlavní dopady z enviromentálního hlediska patří snižování biodiverzity (noční živočichové, ale i změny v životě dalších druhů). Dále jsou prokázány také negativní dopady na lidské zdraví (především v oblasti spánku - snížená tvorba melatoninu). V neposlední řadě je nadměrné umělé světlo energeticky, potažmo i ekonomicky náročné.

Legislativa

V rámci legislativy ČR není světelné znečištění a jeho zmírňování příliš dobře zakotveno. Už na přelomu tisíciletí byla snaha vytvořit zóny, které by světelné znečištění limitovaly, ucelený zákon se však stále nepovedlo prosadit. V roce 2017 měla být v rámci Ministerstva životního prostředí vytvořena speciální skupina pro prosazování opatření v rámci této problematiky. Několik zmínek o světelných limitech je např. ve Stavebním zákoně, nicméně podzákonné normy již tuto problematiku neobsahují. Veškeré limity v oblasti světelného znečištění jsou tedy pouze na principu doporučení především ze strany Ministerstva životního prostředí, občanských iniciativ nebo