Nedostatek vody

Fyzický a ekonomický nedostatek vody podle zemí, 2006

Nedostatek vody znamená nedostatek zdrojů sladké vody k uspokojení poptávky po vodě. Tento nedostatek ovlivňuje všechny kontinenty a dle Světového ekonomického fóra se jedná, z hlediska dopadu v dalším desetiletí, o největší globální riziko. To se projevuje částečným uspokojením nebo absolutním neuspokojením potřeb, hospodářskou soutěží o množství nebo kvalitu vody, spory mezi uživateli, nezvratným vyčerpáním zásob podzemních vod a negativními dopady na životní prostředí. Jedna třetina světové populace (2 miliardy lidí) žije za podmínek vážného nedostatku vody nejméně 1 měsíc v roce. Půl miliardy lidí na celém světě čelí vážnému nedostatku vody po celý rok. Polovina největších světových velkoměst se potýká s nedostatkem vody.

Ačkoliv pouhých 0,014 % veškeré vody na Zemi je snadno dostupná sladká voda (zbývající voda je tvořena z 97 % slanou vodou a z trochu méně než 3 % obtížně přístupnou vodou), technicky je v celosvětovém měřítku dostatek sladké vody pro veškeré lidstvo. Nicméně z důvodu nerovnoměrného rozložení (zhoršeného změnou klimatu) se na Zemi vyskytují některé velmi vlhké a některé velmi suché geografické oblasti a prudký nárůst světové poptávky po sladké vodě v posledních desetiletích, především pro průmyslové účely, vede k vodní krizi, ve které bude v roce 2030, pokud budou pokračovat současné trendy, poptávka překročit nabídku o 40%.

Základem globálního nedostatku vody je geografický a časový nesoulad mezi poptávkou a dostupností sladké vody. Hlavními hnacími silami pro rostoucí celosvětovou poptávku po vodě jsou rostoucí světová populace, zlepšení životní úrovně, měnící se vzorce spotřeby a rozšíření zavlažovaného zemědělství.. Klimatické změny, jako jsou změny počasí (včetně sucha či záplavy), odlesňování, zvýšené znečištění, skleníkové plyny a neefektivní využívání vody jsou hlavními příčinami nedostatečného zásobování vodou. Na globální úrovni a v rámci celoročního průměru je dostatek sladké vody k uspokojení této poptávky, ale prostorové a časové rozdíly v poptávce a dostupnosti vody jsou velké, což vede k (fyzickému) nedostatku vody v několika částech světa během určitých časových období roku. Všechny příčiny nedostatku vody souvisejí s lidskými zásahy do vodního cyklu. Nedostatek se v průběhu času liší v důsledku přirozené hydrologické variability, ale mění se ještě více, a to jako funkce převažujícího přístupu v oblasti hospodářské politiky, plánování a řízení. Očekává se, že nedostatek se u většiny forem hospodářského rozvoje zintenzívní, avšak při správném určení příčin lze mnohé z jeho příčin předvídat, vyhnout se jim, nebo je alespoň zmírnit.

Některé země již prokázaly, že je možné oddělit využívání vody od ekonomického růstu. Například v Austrálii klesla spotřeba vody mezi lety 2001 a 2009 o 40 %, zatímco ekonomika vzrostla o více než 30 %. Mezinárodní panel OSN pro lidská práva uvádí, že vlády mají tendenci výrazně investovat do velmi neefektivních řešení – do mega-projektů, jako jsou přehrady, kanály, akvadukty, potrubí a vodní nádrže, které nejsou obecně udržitelné z hlediska životního prostředí ani ekonomicky životaschopné. Podle panelu je nejefektivnější cestou k oddělení intenzity využívání vody od hospodářského růstu, vytvoření celostních vodohospodářských plánů, které berou v potaz celý koloběh vody: od pramene k distribuci, ekonomickému využití, zpracování, recyklaci, opětovnému použití a návratu do životního prostředí.

Nabídka a poptávka

Celkové množství snadno přístupné sladké vody na Zemi ve formě povrchových vod (řek a jezer) nebo podzemních vod (např. ve zvodních) je 14 000 km³ . Z tohoto celkového množství používá a recykluje lidstvo "pouhých" 5 000 km³. Teoreticky je tedy k dispozici více než dostatek sladké vody, k uspokojení současné světové populace 7 miliard lidí a dokonce podpořit i pro růst populace na 9 miliard nebo více. Kvůli nerovnému geografickému rozložení a zejména nerovnoměrné spotřebě vody je však v některých částech světa a v pro některé skupiny obyvatel voda vzácný zdroj. Nedostatek vody v důsledku spotřeby je způsoben především rozsáhlým využíváním v zemědělství a při chovu hospodářských zvířat a v průmyslu. Lidé ve vyspělých zemích obecně denně používají asi desetkrát více vody než lidé v rozvojových zemích. Velkou část této spotřeby tvoří nepřímé použití ve výrobních procesech spotřebního zboží, jako jsou ovoce, olejniny a bavlna, které jsou náročné na vodu. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto výrobních řetězců bylo globalizováno, v rozvojových zemích se využívá a znečišťuje mnoho vody, aby se ve vyspělých zemích vyrobilo zboží určené ke spotřebě.

Fyzikální a ekonomický nedostatek vody

Nedostatek vody může vyplývat ze dvou mechanismů:

• fyzikální (absolutní) nedostatek vody
• ekonomický nedostatek vody

Fyzikální nedostatek vody vyplývá z nedostatečných přírodních vodních zdrojů k zásobování poptávky v regionu a hospodářský nedostatek vody je důsledkem špatného řízení dostatečných dostupných vodních zdrojů. Podle Programu OSN pro rozvoj je tento program častěji považován za příčinu zemí nebo regionů s nedostatkem vody, jelikož většina zemí nebo regionů má dostatek vody k uspokojení domácích, průmyslových, zemědělských a ekologických potřeb, ale postrádá prostředky poskytnout ji přístupným způsobem. [15] Přibližně jedna pětina světové populace v současné době žije v regionech postižených nedostatečnou fyzickou zásobou vody, kde jsou nedostatečné vodní zdroje k uspokojení poptávky v zemi nebo na regionální úrovni, včetně vody potřebné k naplnění poptávky ekosystémů, aby fungovaly efektivně [15]. Vyschlé oblasti často trpí fyzickým nedostatkem vody. Vyskytuje se také tam, kde se voda zdá být bohatá, ale kde jsou zdroje nadměrně spáchány, např. Když je nad rozvojem hydraulické infrastruktury pro zavlažování. Symptomy fyzického nedostatku vody zahrnují zhoršování životního prostředí a klesající podzemní vody, jakož i jiné formy vykořisťování nebo nadměrného používání [16].

Ekonomický nedostatek vody je způsoben nedostatkem investic do infrastruktury nebo technologie pro čerpání vody z řek, vodních toků nebo jiných vodních zdrojů nebo nedostatečné lidské kapacity k uspokojení poptávky po vodě. Čtvrtina světové populace je postižena ekonomickým nedostatkem vody. Hospodářský nedostatek vody zahrnuje nedostatek infrastruktury, což způsobuje, že lidé bez spolehlivého přístupu k vodě musí cestovat na dlouhé vzdálenosti, aby přinesli vodu, která je často kontaminována z řek pro domácí a zemědělské účely. Velká část Afriky trpí ekonomickým nedostatkem vody; rozvoj vodní infrastruktury v těchto oblastech by proto mohla přispět ke snížení chudoby. Kritické podmínky často vznikají u ekonomicky chudých a politicky slabých komunit žijících již v suchém prostředí. Spotřeba se ve většině vyspělých zemí zvyšuje s HDP na obyvatele, průměrná částka činí přibližně 200-300 litrů denně. V méně rozvinutých zemích (např. V afrických zemích, jako je Mozambik) byla průměrná denní spotřeba vody na obyvatele nižší než 10 L. To je v pozadí mezinárodních organizací, které doporučují minimálně 20 litrů vody (bez vody potřebné k praní prádla ), který je k dispozici nejvíce 1 km od domácnosti. Zvýšená spotřeba vody souvisí s rostoucím příjmem, měřeným HDP na obyvatele. V zemích, které trpí nedostatkem vody, je voda předmětem spekulací. [17]

Odkazy

V článku jsou použity překlady článku Water scarcity na anglické Wikipedii.

Literatura

• STEVEN., Solomon,. Water : the epic struggle for wealth, power, and civilization. 1st ed. vyd. New York: Harper, 2010. x, 596 pages, [16] pages of plates s. Dostupné online. ISBN 9780060548308, ISBN 0060548304. 
• BELL, Alexander. Peak water : civilisation and the world's water crisis. Edinburgh: Luath, 2009. 207 pages s. Dostupné online. ISBN 9781906817190, ISBN 1906817197.