Environmentální katastrofa

Environmentální katastrofu či také antropogenní činností způsobenou přírodní katastrofu nebo ekologickou katastrofu (anglicky: environmental disaster) můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou lidskou činností, při níž dochází k zásadnímu narušení rovnováhy uvnitř daného ekosystému. Pojem katastrofa má etymologické ukotvení v řečtině (slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“). Environmentální katastrofa se liší od živelní katastrofy (natural disaster), na níž nemá antropogenní činnost žádný vliv (často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální - popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidských zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V anglosaském prostředí se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster), pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme).

Vliv antropogenní činnosti na konkrétní katastrofy bývá často předmětem sporů. Přímý vliv lidských aktivit na katastrofu v rámci ekosystémů pozorujeme například při ropných haváriích, výbuchu energetických zařízení nebo půdních erozích způsobené nevhodným využíváním daného území (např. nadměrnou těžbou). S dokazováním vlivu nepřímého je to o poznání problematičtější, vedou se spory např. o konkrétních povodních, tsunami, tornádech a dalšími jevy způsobené s globální změna klimatu, kdy není možné doložit jaký (popř. jak velký) měla antropogenní činnost vliv na výskyat a charakter určitého jevu. Obecně však můžeme konstatovat, že náhlé události, které způsobují závažné změny v rovnováze ekosystému a které v něm dříve nebyly, nebo nebyly tak běžné (popř. silné) můžeme přičítat lidské činnosti a s ní související změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a narušením původní rovnováhy. Tak jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit environmentální katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u Havárie elektrárny Fukušima, kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo Velmi těžkou havárii - nejtěžší stupeň havárie (7) podle hodnocení Mezinárodní stupnice jaderných událostí (The International Nuclear Event Scale - INES).

Nejznámější environmentální katastrofy

Vzhledem k širokému chápání pojmu ekosystém, můžeme za environmentální katastrofu označit i výrazný zásah do lesního ekosystému, který způsobí jeho následné napadení kůrovcem. Pojem environmentální katastrofa je v obecném diskurzu používán převážně pro jevy, které mají dopady na velké území (množství ekosystémů), způsobují úhyn množství druhů, mají dalekosáhlé následky a jsou obtížně řešitelné. Mezi nejznámější environmentální katastrofy (tedy mezi ty, které byly prokazatelně způsobené lidskou činností) patří:

• Vysychání a kontaminace aralského jezera (1954, Kazachstán, Uzbekistán)

Když byly v okolí uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy.

Více informací naleznete v článku Aralské jezero

• Bhópálská katastrofa (1984, Indie)

Během nehody uniklo do okolí továrny cca 40 tun methylisokyanátu (MIC), kyanovodíku a dalších látek poškozujících lidské zdraví. Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8,000 lidí, do dnešního dne okolo 25,000 lidí. a celkový počet zasažených lidí dosáhl počtu 520,000.

Více informací naleznete v článku Bhópálská katastrofa

• Bostonská melasová tragédie (1919, USA - Boston)

Poté co došlo k destrukci kontejneru s melasou o obsahu asi 8 700 000 litrů se tato masa melasy se začala valit ulicemi rychlostí asi 56 km/h. Několik budov bylo úplně zničeno, poškozen byl i most, okolní ulice byly zaplaveny melasou do výšky až jednoho metru. Zhruba 150 lidí bylo zraněno, 21 lidí při nehodě zahynulo. Čistící práce provádělo více než tři sta lidí asi dva týdny.

Více informací naleznete v článku Bostonská melasová tragédie

• Prachové bouře (Dust Bowl) (30. léta 20. století, USA, Kanada)

Série prachových bouří, které způsobily obrovské ekosystémové a zemědělské škody v amerických a kanadských prériích. Příčinou bylo dlouhodobé používání nevhodných zemědělských postupů. Tato environmentální katastrofa způsobila hromadný odchod lidí z Texasu, Arkansasu, Oklahomy a okolních států Velkých plání, přičemž zůstalo téměř 0,5 mil. Američanů bez domova. Dvě třetiny rolníků v Saskatchewanských prériích byly závislé na pomoci úřadů. Jiní onemocněli a umírali na zápal plic a následky hladovění.

Více informací naleznete v článku Dust Bowl

• Havárie tankeru Erika (1999, Francie, Bretaň)

Během havárie tankeru unikly desítky tisíc tun ropy a francouzské pobřeží následně zasáhla obrovská ropná skvrna. Zahynulo asi 150 tisíc ptáků, ústřice a další mořští živočichové.

Více informací naleznete v článku Erika (loď)

• Havárie elektrárny Fukušima I (2011, Japonsko)

Havárie reaktorů jaderné elektrárny. Z oblasti okolo elektrárny bylo evakuováno 200 000 lidí.

Více informací naleznete v článku Havárie elektrárny Fukušima I

• Havárie plošiny Deepwater Horizon (2010, 80 km jihovýchodně od pobřeží Louisiany).

Havárie ropné plošiny v mexickém zálivu, při níž došlo ke kontaminaci ropou a závažnému narušení mnoha ekosystémů a úhynu řady živočichů.

Více informací naleznete v článku Havárie plošiny Deepwater Horizon

• Havárie tankeru Prestige (2002, Španělsko, pobřeží Galicie)

Havárie ropného tankeru při níž podle odhadů vyteklo asi 63 tisíc tun ropy, což mělo závažné dopady na ekosystémy.

Více informací naleznete v článku Havárie tankeru Prestige

• Environmentální devastace ostrova Nauru (cca. 1900 - současnost Nauruská republika]

Po objevu rozlehlých zásob fosfátů začala jejich bezohledná těžba, která změnila většinu plochy ostrova byla v měsíční krajinu a radikálně omezila jiné možnosti využívání ekosystémových služeb

Více informací naleznete v článku Nauru

• Protržení hráze odkaliště u Ajky (2010, Maďarsko)

Protržení hráze odkaliště poblíž města Ajka a následné zaplavení několika sídel červeným kalem byla rozsáhlá environmentální havárie v Maďarsku, která se odehrála v říjnu roku 2010. Katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a en škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně.

Více informací naleznete v článku Protržení hráze odkaliště u Ajky

• Havárie v Sevesu (1976, Itálie)

Po havárii chemičky švýcarské firmy Givaudan, unikly asi dva kilogramy dioxinu, které zamořily téměř dva tisíce hektarů půdy v okolí. Uniklé plyny obsahovaly i extrémně toxický dioxin. Na následky otravy onemocnělo asi 200 lidí.

Více informací naleznete v článku Seveso (havárie)

• Velký smog v Londýně (1952-1953, Velká Británie)

Silně znečištěný vzduch (důsledkem lidských aktivit) způsobil smrt tisíců obyvatel.

Více informací naleznete v článku Velký smog 1952

• Černobylská havárie

Nejhorší jaderná havárie v historii jaderné energetiky.

Více informací naleznete v článku Černobylská havárie

Literatura

• DAMVELD, Herman. Neštěstí bez konce = Chernobyl - five years of disaster. Vyd. 1. Pardubice: Brontosaurus, 1992. 40 s.
• DIAMOND, Jared M. Collapse: how societies choose to fail or succeed. New York: Penguin Books, 2006. 575 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-0-14-303655-5.
• DVOŘÁK, Josef a MELKES, Vladimír. Ekologické havárie a dekontaminace znečištění. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 2 sv. ISBN 80-7231-002-X.
• EISLER, Ronald. The Fukushima 2011 disaster. Boca Raton: CRC Press, ©2013. xvi, 136 s. ISBN 978-1-4665-7782-4.
• FOSTER, Stephen J. Riskantní záležitost: ekologické katastrofy: příroda z pohledu jungiánské psychologie. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2012. 152 s. Studie; 22. ISBN 978-80-87171-32-5.
• HADAČ, Emil. Ekologické katastrofy. 1. vyd. Praha: Horizont, 1987. 212 s.
• POLLARD, Michael. Sto největších katastrof. Praha: Columbus, 1998. 110 s. : il., rejstř. 100 nej. ISBN 80-85928-70-1.
• ŘEŽÁBKOVÁ, Iva. Rozbor koncepcí tzv. ekologické katastrofy [rukopis]. Brno: [s.n.], 1981. 157 s.
• SMITH, Keith. Environmental hazards: assessing risk and reducing disaster. 4th ed. London: Routledge, ©2004. xiv, 306 s. ISBN 0-415-31804-1.
• WARGO, John. Green intelligence: creating environments that protect human health. New Haven: Yale University Press, 2009. 371 s. Environmental studies/current events. ISBN 978-0-300-16790-0.
• CAIRNS, John, ed. Ecoaccidents: Proceedings of NATO Advanced Reseachr Workshop on Ecoaccidents, held September 19-25, 1985, in Noordwijkerhout, The Netherlands. New York: Plenum Pr., 1985. 8, 164 s. NATO Conference Series. 1, Ecology; Vol. 11.
• Ecological consequences of the second Indochina war. Stockholm: Stockholm International Peace Research Institute, 1976. x, 119 s. ISBN 91-22-00062-3.
• NARO's new technologies supporting reconstruction: revitalization of agriculture by post-disaster reconstruction. Tsukuba: NARO, 2012. 46 s.

Externí odkazy

• Článek o environmentálních katastrofách s fotografiemi a odkazy na www.vitejtenazemi.cz
• Článek: ,,Deset nejhorších ekologických katastrof" na tyden.cz
• Náměty pro výuku o environmentálních katastrofách (PDF)
• Svršek, Jiří. Ekologické katastrofy (PDF)
• Článek: ,,Za pár let budeme žebrat o vodu na procproto.cz

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental disaster na anglické Wikipedii.