Nedostatečná fyzická aktivita

S rozvojem motorové dopravy souvisí úzce i nedostatečná fyzická aktivita. WHOdefinuje fyzickou inaktivitu jako „dělání velmi málo nebo žádné fyzické aktivity“ ať už v práci (pokud zaměstnání zahrnuje manuální práci), během dopravy (chůze nebo cyklistika), domácích povinností (např. práce v domácnosti) nebo ve volném čase (účast na sportovních nebo rekreačních aktivitách atd.). Odhad celkové míry prevalence pro fyzickou inaktivitu mezi dospělými uvádí WHO jako 17 % (v rozsahu podle jednotlivých regionů mezi 11 % až 24 %). Odhad počtu osob, které vykonávají nějakou, ale stále nedostatečnou, pohybovou aktivitu (méně než 2,5 hodiny za týden) se pohybuje mezi 31 % do 51 %.

Fyzická inaktivita je jedním z rizikových faktorů řady onemocnění. Negativně je ovlivňována také očekávaná délka života, tolerance stresu a soběstačnost ve stáří. Podíl úmrtí, které je možné přiřazovat fyzické inaktivitě, kolísá mezi 5–10 %, což je přibližně 5x více než úmrtí v důsledku dopravních nehod.

K vysoké míře inaktivity přispívá i to, že jsou i na krátké vzdálenosti, které lze pohodně ujít pěšky nebo ujet na kole, používána motorová vozidla. Například více než 50 % cest osobním automobilem je kratších než 5 km a více než 30 % cest autem je kratších než 3 km. Průměrný Evropan žijící ve městě za jeden den ujde pěšky cca 1 km, na kole ujede v průměru 0,5 km a autem cca 27,5 km.

Jedním z řešení ke snížení míry inaktivity proto mohou být i aktivity a politiky podporující větší využívání nemotorové dopravy jako součást dopravního systému a zjištění podmínek pro dostupnou a bezpečnou chůzi a cyklistiku.