Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Úvod

Z Enviwiki
Verze z 16. 12. 2010, 14:23, kterou vytvořil JaDlo (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých škol...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Metodika má poskytnout základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, vedených formou e-learningu nebo blended learningu, v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí[1], které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. „V praktické rovině lze tyto současné změny charakterizovat jako posun celkového zaměření výukové situace od čistě aplikačního (přeber a aplikuj řešení), které vede k pouhým replikacím a vytváření strnulých mentálích struktur. Z teoretického i praktického hlediska je výhodnější, aby výuka byla strukturována spíše činnostně; aktivity se v takovém případě stávají modelem další práce. …“[2]

Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj[3] mají do značné míry akční povahu, kromě systémového myšlení, předjímání budoucnosti, je v centru pozornosti rozvoj kritického myšlení a také schopnosti řešení problémů [4]. Tyto kompetence je těžké rozvíjet ve výkonnostně orientované výuce zaměřené na akumulaci znalostí - v problémově orientovaných výukových situacích se uplatní spíše koncept sociálního učení popsaný na jiných místech této metodiky i metodik souvisejících.[5]. Využití těchto koncepčních a metodických rámců v e-learningu pak vede logicky k používání takových nástrojů a prostředí, jako je Wiki, jež jsou nazývány též „sociálním webem“ (vlastnosti a funkce popsány opět na jiném místě této metodiky i metodik navazujících[6].

Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvoje „akademické gramotnosti” orientovaného v praxi na proces učení, kde student je přímo zapojený do čtení a psaní ve svém oboru, a je tak vlastně členem akademické komunity, která tento typ odborného dialogu pěstuje. Rozvíjí své dovednosti s procesem psaní související a jejich prostřednictvím se učí, tedy shromažďuje znalosti o své oblasti studia relativně samostatně [7] Metoda výuky / učení, je tak úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí.

Výuka v otevřeném prostoru pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti (založené v našem případě především na využití Web 2.0 technologií) jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl lektory zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností (obsahoval manuály a návody ke psaní), organizaci procesu psaní (psaní wiki příspěveků bylo popsáno jako žánr a v jednotlivých, přesně definovaných krocích, ve kterých se má odehrávat); byl současně modelem akademického prostředí včetně procesu peer review. Při využití v praxi navíc toto prostředí poskytlo bohatý materiál pro výzkum procesu psaní, neboť uchovávalo záznamy nejen o výsledcích práce studentů, ale i o vývoji této práce (v historii stránek), o diskusích k obsahu (v diskusní části stránek), a tyto záznamy „zveřejňovalo“ ve formě využitlené dalšími generacemi studentů.

Role vzdělávacího prostředí v e-learningu je zvláštní tím, že zdůrazňuje interdisciplinární aspekty procesu učení, a podporuje aktivní učení, přístupy a řešení. Tyto cíle byly dosaženy díky interaktivní povaze zvoleného elektronického prostředí, jeho tří-dimenzionální struktuře (odkazy ve formě hyperlinků na po sobě následující témata), a možnosti využít mnoha příležitostí pro tvůrčí zapojení studentů.

Využití wiki prostředí ve vysokoškolské výuce vyžadovalo ovšem též využití prostředí Moodle, které zajišťuje základní funkce e-learningu jako např. organizaci času v rámci semestru, odevzdávání úkolů, hodnocení studentů (které musí být přístupné jen na individuální bázi, tedy neveřejné) atd. Tyto postupy a funkce nejsou předmětem této metodiky, neboť Moodle se v e-learningu využívá poměrně standardně a existuje mnoho odborných analýz i metodických materiálů, které popisují aplikaci jeho nástrojů.

Reference

  1. Dlouhá, J. Obecné vzdělávací kvality a pojem kompetence. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: <http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/299-obecne-vzdlavaci-kvality-a-pojem-kompetence>
  2. Štech, S. Teoretické přístupy k vysokoškolské pedagogice. In: Vašutová, J. a kol.: Vybrané otázky vysokoškolské pedagogiky. Praha : ÚVRŠ, 1999, s. 157-166.
  3. Dlouhá, J. Kompetence v environmentálním vzdělání. Envigogika, 4 (2009) 1 [online] [cit. 2009-06-16] Dostupné z www: < http://envigogika.cuni.cz/index.php/cs/texty/20091/300-kompetence-v-environmentalnim-vzdlani->
  4. UNECE (2008) Discussion paper on competence in ESD in the education sector (ECE/CEP/AC.13/2008/7) [Online] [Cit-2009-03-03] Dostupné z www: <http://www.unece.org/env/documents/2008/ece/cep/ac.13/ece.cep.ac.13.2008.7.e.pdf>
  5. Činčera, J., Jančaříková, K., Scholleová, H., Dlouhá, J. Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů. COŽP UK, Praha 2010
  6. Dlouhý, J. Wiki – metodika. COŽP UK, Praha 2010
  7. Lea, M. R., & Street, B. V. (1998). Student writing in higher education: An academic literacies approach. Studies in higher education, 23(2), 157–172.