142
editací
→Závěrečné zhodnocení
| Řádek 149: | Řádek 149: | ||
[[Soubor: | [[Soubor:meznizamez.jpg]] | ||
Z výše zmíněných faktů mohou sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a výměnou kolejnic, může dojít k významné snížení hlučnosti, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním. | |||
Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích. | |||
== Citace == | == Citace == | ||