Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 74: Řádek 74:
Tato metoda je taktéž založena na principu čisté současné hodnoty. Postup je opačný. Spočívá v nalezení takové diskontní míry, při které se suma očekávaných výnosů rovná investičním nákladům (ČSH=0), neboli v nalezení předpokládané výnosnosti investice. Tu pak porovnáme s požadovanou výnosností. Je-li vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná výnosnost, je projekt přijatelný.  
Tato metoda je taktéž založena na principu čisté současné hodnoty. Postup je opačný. Spočívá v nalezení takové diskontní míry, při které se suma očekávaných výnosů rovná investičním nákladům (ČSH=0), neboli v nalezení předpokládané výnosnosti investice. Tu pak porovnáme s požadovanou výnosností. Je-li vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná výnosnost, je projekt přijatelný.  


==Rozšířené posuzování efektivnosti projektů==
==Rozšířené posuzování efektivnosti==


Výše uvedené metody mají jednu nevýhodu, počítají pouze s užitky, které lze monetárně vyjádřit. S realizací environmentálních projektů jsou však často spojeny i efekty a dopady, které přestože ovlivňují ekonomickou pozici firmy, nemají peněžní povahu. Existují více komplexní metody pro posouzení investičních projektů  zahrnující i nepeněžní výnosy a náklady spojené s důsledky rozhodnutí, nicméně jejich použití je v podnikové praxi omezené. Jde často o méně exaktní metody používané spíše veřejným sektorem pro posouzení celkových společenských přínosů.  
Výše uvedené metody mají jednu nevýhodu, počítají pouze s užitky, které lze monetárně vyjádřit. S realizací environmentálních projektů jsou však často spojeny i efekty a dopady, které přestože ovlivňují ekonomickou pozici firmy, nemají peněžní povahu. Existují více komplexní metody pro posouzení investičních projektů  zahrnující i nepeněžní výnosy a náklady spojené s důsledky rozhodnutí, nicméně jejich použití je v podnikové praxi omezené. Jde často o méně exaktní metody používané spíše veřejným sektorem pro posouzení celkových společenských přínosů.  
82

editací