1 550
editací
m (added Category:Ekologická architektura using HotCat) |
|||
(Není zobrazeno 98 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Jednou z možností jak snižovat hluk ze železniční dopravy představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na krajinný ráz a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže. | Jednou z možností jak snižovat hluk ze [[w:cs:Železniční doprava|železniční dopravy]] představuje výstavba protihlukových stěn. Již několik let vznikají okolo modernizovaných tratí kilometry dlouhé bariéry, na které se vynaloží cca 15 % z celkových nákladů realizované stavby. Protihlukové stěny sice zabraňují šíření hluku do krajiny a snižují nežádoucí působení hluku na obyvatelstvo, ale mají negativní dopad na [[Krajinný ráz|krajinný ráz]] a znehodnocují přilehlé pozemky. Důležitá je otázka efektivnosti těchto bariér a jejich skutečný přínos. Realizace protihlukových stěn totiž není jedinou alternativou v rámci snižování hlukové zátěže. | ||
[[ | [[Image:Obr.PHS Beskydy.jpg]] <ref>Stanice Bystřice nad Olší (online). Dostupné z: http://www.zelpage.cz/zpravy/6550, 3. 4. 2010.</ref> | ||
== Efektivnost protihlukových stěn na příkladu železniční dopravy == | |||
Ačkoliv se řadí železniční doprava mezi ekologické způsoby dopravy, přispívá přesto ke znečištění hlukem. V průmyslových zemích představuje hluk jedno z nejrozšířenějších ohrožení zdraví. | Ačkoliv se řadí železniční doprava mezi [[Ekologické způsoby dopravy|ekologické způsoby dopravy]], přispívá přesto ke znečištění [[Hluk|hlukem]]. V průmyslových zemích představuje hluk jedno z nejrozšířenějších ohrožení zdraví. | ||
'''Působení hluku na lidský organismus<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=vliv-hluku-na-zdravi, 3. 4. 2010.</ref>:''' | |||
* zvýšení krevního tlaku | |||
* zrychlení tepu | |||
* stažení periferních cév | |||
* zvýšení hladiny adrenalinu | |||
* ztrátám hořčíku | |||
Z důvodu negativních vlivů, které hluk na lidský organismus má, existují příslušné normy, které hladinu upravují. | |||
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně | {| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | ||
|+ '''Legislativní úpravy v oblasti hluku (výběr)'''<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009.</ref>: | |||
|- | |||
| | |||
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) | *Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů | ||
*Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací | |||
*Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování | |||
*Vyhláška č. 531/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku | |||
|- | |||
| | |||
*Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) | |||
*Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby | |||
|- | |||
|* Zákon č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy | |||
|- | |||
|* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002, o hodnocení řízení hluku ve venkovním prostředí | |||
|} | |||
Pro pochopení problematiky hluku je důležité odlišit dva pojmy, a to zvuk a hluk. Zvuk vzniká chvěním kapalin, těles nebo vzduchu. Hlukem pak rozumíme nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, anebo poškozuje.<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009.</ref> Podle §30 ods. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se hlukem „rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“<ref>Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (online). Dostupný z: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=30&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=258/2000&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Běžné hladiny zvuku ilustruje následující tabulka<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009. </ref> : | |||
''' | {| width="500" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | ||
- zasněžený les při bezvětří, tichá místnost v noci | |+ '''Hladiny zvuku v prostředí (25-105 dB)''' | ||
- lednička v místnosti | |- | ||
- déšť | | zasněžený les při bezvětří, tichá místnost v noci | ||
- hlasitý hovor | | align="right" | 30 dB | ||
- symfonický orchestr | |- | ||
- rockový koncert, zdroje hluku v průmyslových provozech | | lednička v místnosti | ||
| align="right" | 40 dB | |||
|- | |||
| déšť | |||
| align="right" | 50 dB | |||
|- | |||
| hlasitý hovor | |||
| align="right" | 60 dB | |||
|- | |||
| symfonický orchestr | |||
| align="right" | 90 dB | |||
|- | |||
| rockový koncert, zdroje hluku v průmyslových provozech | |||
| align="right" | 100 dB | |||
|} | |||
Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“ | {| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | ||
|+ Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou<ref>Hluk a Emise (online). Dostupné z: http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;page=limity, 3. 4. 2010. </ref>:<br> | |||
|- | |||
! scope="col" | Venkovní hluk | |||
! align="center" scope="col" | den (6:00-22:00) | |||
! align="center" scope="col" | noc(22:00-6:00) | |||
|- | |||
| základní limit - pro hluk jiný, než z dopravy | |||
| align="center" | 50 dB | |||
| align="center" | 40 dB | |||
|- | |||
| pro hluk ze silniční dopravy | |||
| align="center" | 55 dB | |||
| align="center" | 45 dB | |||
|- | |||
| pro hluk z železniční dopravy | |||
| align="center" | 55 dB | |||
| align="center" | 50 dB | |||
|- | |||
| pro hluk z hlavních silnic | |||
| align="center" | 60 dB | |||
| align="center" | 50 dB | |||
|- | |||
| pro hluk v ochranných pásmech drah | |||
| align="center" | 60 dB | |||
| align="center" | 55 dB | |||
|- | |||
| pro starou hlukovou zátěž | |||
| align="center" | 70 dB | |||
| align="center" | 60 dB | |||
|- | |||
| pro starou hlukovou zátěž u železničních drah | |||
| align="center" | 70 dB | |||
| align="center" | 65 dB | |||
|} | |||
Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“<ref>http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_p=14&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_l=268/2009&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;PC_8411_ps=10#10821, 3. 4. 2010.</ref> Rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví povinnost vypracovávání hlukových map a akčních plánů a budování ochranných opatření ke snížení zatížení hlukem.<ref>Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (online). Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0049:CS:HTML, 3. 4. 2010.</ref> | |||
Z tohoto důvodu dochází při budování nových tratí či při rekonstrukcích stávajících, ke stavbám protihlukových stěn (PHS). Je však důležité položit si otázku, zda je toto velice nákladná opatření efektivní. | Z tohoto důvodu dochází při budování nových tratí či při rekonstrukcích stávajících, ke stavbám protihlukových stěn (PHS). Je však důležité položit si otázku, zda je toto velice nákladná opatření efektivní. | ||
„Protihlukové stěny jsou navrhovány z různých materiálů: betonové, dřevěné, z recyklovaných plastů, ocelové i z lehkých kovů, skleněné průhledné. Výběr materiálu závisí na požadovaných akustických vlastnostech (stěny pohltivé nebo odrazivé), v úvahu však musí být vzata i trvanlivost konstrukce a odolnost proti poškození a krádeži. Barevné řešení je obvykle předmětem architektonické studie. Podél protihlukových stěn jsou vysazovány popínavé keře, ale pouze v místech, kde jsou pro to vhodné podmínky a kde nebude rušen provoz a údržba dráhy. | ''„Protihlukové stěny jsou navrhovány z různých materiálů: betonové, dřevěné, z recyklovaných plastů, ocelové i z lehkých kovů, skleněné průhledné. Výběr materiálu závisí na požadovaných akustických vlastnostech (stěny pohltivé nebo odrazivé), v úvahu však musí být vzata i trvanlivost konstrukce a odolnost proti poškození a krádeži. Barevné řešení je obvykle předmětem architektonické studie. Podél protihlukových stěn jsou vysazovány popínavé keře, ale pouze v místech, kde jsou pro to vhodné podmínky a kde nebude rušen provoz a údržba dráhy."'' | ||
"''Individuální protihluková opatření (IPO) se v souladu s platnými předpisy budují tam, kde účinek jiných opatření není dostatečný nebo kde by např. zřízení protihlukové stěny bylo neefektivní. Opatření slouží k posílení neprůzvučnosti pláště budovy, obvykle jde o výměnu oken v pobytových místnostech obrácených ke trati. Většinou se zřizují až pokud kontrolní měření hlukové zátěže během zkušebního provozu potvrdí překročení stanovených limitů.“''''<ref>SŽDC, IV. Koridor (online). Dostupné z: http://www.4-koridor.cz/index.php?t=article&amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;amp;n=clanek-zivotni-prostredi-47, 3. 4. 2010.</ref> | |||
Nákladnost protihlukových stěn budu demonstrovat na dvou projektech. Tím prvním z nich je Optimalizace trati Strančice - Praha Hostivař (18, 18 km), druhým pak Praha Libeň – Praha Běchovice (8, 763 km). | |||
== Strančice - Praha Hostivař == | |||
„Obtížnost přípravy (a později i realizace) stavby spočívala především v tom, že trať prochází silně urbanizovaným jihovýchodním okrajem Prahy a bouřlivě se rozvíjející oblastí Říčanska. Stavba se tak často dostávala do střetů s mnoha veřejnými i soukromými zájmy. To bylo i hlavním důvodem, proč úpravy směrového vedení trati byly navrženy a realizována prakticky ve stávající stopě s výjimkou cca 600 m dlouhé přeložky oblouku u obce Svojšovice. Maximální traťová rychlost pro běžné soupravy po dokončení stavby tak kolísá od 105 do 160 km/h. Naopak z důvodů "projednatelnosti" v území musel stavební program obsahovat kompenzace v podobě velkoryse řešených úprav silniční infrastruktury a rovněž tak rozsáhlých investic do protihlukových opatření (protihlukových stěn). Významná byla rovněž koordinace s různými investičními počiny probíhajícími v bezprostředním okolí stavby či přímo v jejím souběhu.“ | |||
„Pro splnění [[Hygienické limity|hygienických limitů]] bylo vybudováno celkem 17,5 km protihlukových zdí doplněných o individuální protihluková a opatření u obytných objektů (výměna oken). Součástí stavby byla zásadní modernizace a rekonstrukce měnírny ve Strančicích a úpravy místností a prostor ve stávajících objektech pro nové technologie a systém řízení železničního provozu.“ <ref>SUDOP, Praha, Optimalizace trati Strančice – Praha, Hostivař (online). Dostupné z: http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/zel_strancice-hostivar.php, 3. 4. 2010.</ref> | |||
Délka | {| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | ||
Investiční náklady | |- | ||
Z toho PHS | ! colspan="2" scope="col" | Stránčice - Praha-Hostivař<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing., Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha.</ref> <br> | ||
Z toho IPO | |- | ||
Dohromady protihluková opatření tak činí cca | | Délka | ||
| 18,180 km | |||
|- | |||
| Investiční náklady | |||
| cca 3,6 mld Kč | |||
|- | |||
| Z toho PHS | |||
| 326,761 mil. IKč (9,08 %) | |||
|- | |||
| Z toho IPO | |||
| 60,3 mil. Kč (1,7 %) | |||
|- | |||
| colspan="2" | Dohromady protihluková opatření tak činí cca 11 % ceny stavby <br> | |||
|} | |||
<br> '''Jelikož bylo v rámci stavby vynaloženo 326, 761 mil. Kč na PHS a ty byly vybudovány v délce 17,5 km, vychází to hrubým výpočtem na 18, 67 mil. Kč za 1 km PHS. Je nutno však vzít v potaz, že výpočet je velice hrubý, neboť nebere v úvahu rozdílnou výšku jednotlivých protihlukových stěn.''' | |||
[[ | [[Image:Strancice - Hostivar.jpg]] <ref>http://mapy.cz/</ref> | ||
== | == Praha Libeň – Praha Běchovice == | ||
„Stavba je součástí průjezdu železničním uzlem Praha a přímo navazuje na unikátní projekt vznikající v Praze - Nové spojení a daný úsek železnice v Praze se pak zařadí do systému městské hromadné dopravy a umožní zvýšit její bezpečnost a rychlost, tudíž i pohodlí pro cestující. Dosavadní traťový úsek Libeň - Běchovice, pokud by nebyl modernizován, by se brzy stal úzkým hrdlem mezi tříkolejnou tratí z Běchovic do Poříčan a čtyřkolejným Novým spojením, které je v současné době ve výstavbě.“ | |||
„Po dokončení rekonstrukce trati z pražské Libně do Běchovic v celkové délce 8,76 kilometru budou vlakové soupravy v tomto úseku moci projíždět rychlostí až 160 km/h. Zvýší se rovněž kapacita trati, a to především dostavbou třetí koleje.“ | |||
„Na celém úseku došlo k výměně kolejového svršku i spodku, opraveny byly všechny mosty. Rekonstrukcí prošly železniční stanice Praha Běchovice, Praha Libeň a zastávky Praha Dolní Počernice a Praha Kyje. Vybudovány byly rovněž protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření.“<ref>Úsek Libeň-Běchovice (online). Dostupné z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/0A9A9139-F237-476A-BECC-8ED802E9014D/0/modernizaceLibenBechovice.rtf, 3. 4. 2010.</ref> PHS byly vybudovány v celkové délce 3, 4 km. <ref>Listy Prahy 14, č. 2, únor. Nový železniční koridor v Praze 14 (online). Dostupné z: http://www.praha14.cz/~listy/2010/2/novy_zeleznicni.htm, 3. 4. 2010.</ref><br> | |||
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | |||
|- | |||
! colspan="2" scope="col" | Praha-Libeň - Praha-Běchovice<ref>KARNECKÁ, Jarmila, Ing., Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha.</ref> <br> | |||
|- | |||
| Délka | |||
| 8,763 km | |||
|- | |||
| Investiční náklady | |||
| cca 2,194 mld Kč | |||
|- | |||
| Z toho PHS | |||
| 70,151 mil. IKč (3,2 %) | |||
|- | |||
| Z toho IPO | |||
| 13,637 mil. Kč | |||
|- | |||
| colspan="2" | Dohromady protihluková opatření tak činí cca 3,82 % ceny stavby <br> | |||
|} | |||
'''Opět za použití velice hrubého výpočtu vychází, že 1 km protihlukových stěn na trati Praha Libeň - Praha Běchovice vyšel na 20, 63 mil. Kč.''' | |||
[[Image:Liben - Bechovice.jpg]] <ref>www.mapy.cz, 3. 4. 2010</ref> | |||
== Porovnání PHS s nákupem supermoderní vlakové soupravy == | |||
'''Z výše uvedených příkladů je zřetelné, že průměrný náklad na 1 km PHS činí cca 20 mil. Kč. Nový moderní rakouský vlak Railjet přijde na 457 mil. Kč, což následně podle přepočtu vyjde na 13 mil. Kč/km provozu<ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 15 – 19.</ref>:''' | |||
c . | c = C x N/L = C x 2/(Ti x vo) = 457 x 2/(1 x 70) = 13 mil. Kč/km | ||
c ... cena vozidel připadajících na jednotku délky tratě | |||
C ... cena vozidel pro jeden vlak | |||
N/L ... počet vlaků připadajících na jednotku délky tratě | |||
Ti ... interval mezi vlaky | |||
vo ... oběhová rychlost | |||
Rakouský [[wikipedia:cs:Railjet|Railjet]], pořizovací cena cca 457 mil. Kč [[Image:Railjet Oesterreich.jpg]] [[Image:Railjet Innenraum.jpg]] <ref>Academic dictionaries and encyclopedias: Railjet (online). Dostupné z: http://de.academic.ru/dic.nsf/dewiki/1155355, 3. 4. 2010.</ref> | |||
Rakouský Railjet, pořizovací cena cca 457 mil. Kč | |||
[[ | |||
[[ | |||
Náklad na 1 km v případě pořízení nové soupravy tvoří 65% nákladů na 1 km PHS. Zatímco PHS přispívá ke snížení hluku jen v místě, na kterém stojí, moderní souprava působí tzv. „kudy jede“. Nejedná se o pouhé zmírnění účinku, tedy [[náklady na vyhnutí se]] negativním vlivům, nýbrž o řešení u zdroje. Investice do nové soupravy je skutečným [[náklady na zamezení|nákladem na zamezení]], neboť řeší samotný vznik hluku. Je tedy prokazatelné, že i v tomto případě se více vyplatí prevence, nežli represe, tzn., je lepší hluku předcházet (zamezit jeho vzniku), než jej „odstraňovat“, čili vyhnout se jeho dopadům. | |||
Škoda – [[wikipedia:cs:City Elefant|City Elefant]], pořizovací cena cca 220 mil. Kč [[Image:Skoda CityElefant.jpg]] <ref>Success by ČKD Vagonka: supply of suburban train units to Lithuania (online). Dostupné z: http://www.skoda.cz/news/success-by-ckd-vagonka-aid1297.html, 3. 4. 2010</ref> | |||
== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku == | |||
{| cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | |||
|- | |||
! scope="col" | Na vozidle | |||
! scope="col" | Na trati | |||
|- | |||
| Optimalizace tvaru kola (2-10 dB) | |||
| Kolejnicové podložky (2-3 dB) | |||
|- | |||
| Protihlukové absorbéry na kolo (cca 6 dB) | |||
| Kolejnicové abosorbéry (3-4 dB) | |||
|- | |||
| ... | |||
| ... | |||
|} | |||
<ref>HLAVÁČEK Jan: Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti, 1998. In: Vědeckotechnický sborník ČD, č. 6, 1998 (online). Dostupné z: http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf, 3. 4. 2010. </ref> <br> | |||
Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů („Brzdové špalíky typu K“ a „Brzdové špalíky typu LL“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB. <ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref> | |||
=== Brzdové špalíky typu "K" === | |||
Špalíky typu K jsou vyrobeny z organického kompozitního materiálu a mají ve srovnání s tradičními špalíky odlišné brzdné vlastnosti. Dodatečné vybavení proto vyžaduje úpravy brzdového systému, což vede k dodatečným počátečním nákladům až do výše 10 000 EUR na každý kolejový vůz. Jsou velmi účinné, pokud jde o snížení hluku (snížení až o 10 dB, což se rovná 50 %), a u nových vozů jsou obecně považovány za bezdopadové z hlediska nákladů. <ref>http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0432:FIN:CS:HTML</ref> | |||
=== Brzdové špalíky typu "LL" === | |||
Špalíky typu LL vyžadují pouze drobné úpravy brzdového systému. Jsou zkonstruovány tak, aby jejich brzdné vlastnosti byly velmi podobné vlastnostem litinových brzdových špalíků. Jsou vyrobeny buď z organického kompozitního materiálu, nebo ze slinutého kovu a snižují hluk v řádově stejném rozsahu jako špalíky typu K. Ačkoli práce na jejich vývoji začala již v roce 1999, v důsledku velmi náročné technologie ještě na počátku roku 2008 nezískaly konečnou homologaci. <ref>http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0432:FIN:CS:HTML</ref> | |||
... ... | |||
[[Soubor:L.jpg]] | |||
{| width="0" cellspacing="1" cellpadding="1" border="1" | |||
''' | |- | ||
! colspan="2" scope="col" | Brzové špalíky => snížení hlukových emisí cca o 6-8 dB<br> | |||
|- | |||
Na rekonstrukci 100 - | | '''Náklady<ref>HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009.</ref>:''' | ||
Na homologaci 15 | | | ||
|- | |||
| Na rekonstrukci | |||
| 100-500 € (2 536-12 682 Kč) na nápravu | |||
|- | |||
| Na homologaci | |||
| 15-65 tisíc € (380-1 650 tis. Kč) na řadu vozů | |||
|- | |||
| - pro typ K ještě | |||
| 4-4,5 tis. € (100-115 tis. Kč) na vůz | |||
|} | |||
Evropská unie počítá s dotacemi na vybavení vlaků novými špalíky z litinových materiálů. Do roku 2025 plánuje za tímto účelem vynaločit 200 - 700 mil. €. Ačkoliv se s tímto efektivním opatřením počítá, dochází ve členských zemích stále k výstavbám protihlukových stěn a to za 150 - 200 mil € ročně. | |||
== Závěrečné zhodnocení == | == Závěrečné zhodnocení == | ||
Ze všech výše uvedených údajů vyplývá, že aktivní protihluková opatření (přímo u zdroje hluku) jsou efektivnější. Přinášejí jednak citelnější snížení hlukové zátěže a jsou i hospodárnější. Budování protihlukových zdí představuje alternativu, která řeší následky, tedy ex post až hluk vznikne. Jedná se o nepříliš hospodárné pasivní opatření, které je nejenže dražší, ale v porovnání s aktivními opatřeními nepřináší srovnatelné snížení hluku. Se snížením hluku v průměru o 3 dB, nemohou PHS konkurovat aktivním opatřením snižujícím hluk, a to až o 10 dB. | |||
[[Image:Meznizamez.jpg]] <ref>Mezní náklady na zamezení znečištění hlukem, vlastní graf.</ref> | |||
Z výše zmíněných faktů mohu sestavit graf mezních nákladů na zamezení znečištění hlukem. Z grafu je patrné, že čím méně se bude do protihlukových opatření investovat (osa y), tím bude v prostředí znečištění hlukem vyšší (vyjádřeno v dB na ose x). Podnikaná protihluková opatření tak přináší určité snížení hluku. Broušením kol a kolejnic, může dojít k významnému snížení emisí hluku, a to o až 15 dB <ref>POHL, Jiří: Rychlá železniční osobní doprava. Díl třináctý: vozidla podeváté (fyziologie cestujícího počtvrté). In: Železniční magazín. 4/2009, s. 18.</ref>. V případě kompozitních brzdových špalíků to může být snížení od 6 do 10 db. Při nákupu nové vlakové soupravy dochází nejen k významnému snížení hlukových emisí, ale rovněž i k růstu komfortu cestujících, jako i jejich bezpečnosti. Toto opatření představuje nákladnější variantu oproti předchozím opatřením, ale přináší s sebou komfort úplně nové soupravy. Další dodatečné snížení s sebou přináší již podstatně vyšší mezní náklad. Dodatečné snížení hlučnosti o pár decibelů znamená vynaložení významného mezního nákladu na zamezení znečištění hlukem. Další a další opatření se tak stává méně a méně efektivním. | |||
Graf jasně ilustruje předchozí závěr. Protihlukové stěny znamenají snížení imisí hluku v prostředí, ale nepředstavují tak efektivní řešení, jako náklady vynaložené na samotné snížení emisí hluku, tedy náklady na zamezení vzniku hluku prováděné přímo na soupravách či kolejnicích. | |||
== Citace == | |||
<references /> | |||
== Zdroje == | |||
Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha, Ing. Jarmila Karnecká. | *Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha, Ing. Jarmila Karnecká. KARNECKÁ, Jarmila, Ing.: Modernizace železniční infrastruktury a její ovlivnění legislativními požadavky v oblasti hluku v ČR a ve světě. Správa železniční dopravní cesty, s. o., Stavební správa Praha. Přednáška přednesena v rámci konference ŽELEZNICE 2009 pořádané společností SUDOP, Praha, Hotel Olšanka, 12. 11. 2009. | ||
Železniční magazín, 3/2008. | *HLAVÁČEK Jan: Zpráva z mezinárodního jednání Expertní skupiny UIC/CER pro hluk a vibrace „Network noise“, Paříž. 8. - 9. 9. 2009. | ||
Železniční magazín, 4/2009. | *Železniční magazín, 3/2008. | ||
Silnice, železnice, 3/2009. | *Železniční magazín, 4/2009. | ||
*Silnice, železnice, 3/2009. | |||
===Zákony=== | |||
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=258/2000&PC_8411_p=30&PC_8411_l=258/2000&PC_8411_ps=10#10821] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některý souvisejících zákonů. | |||
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=183/2006&PC_8411_l=183/2006&PC_8411_pi=70&PC_8411_ps=10⩅] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) | |||
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=503/2006&PC_8411_p=13&PC_8411_l=503/2006&PC_8411_ps=10#10821] Zákon č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy | |||
*[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=258/2000&PC_8411_p=30&PC_8411_l=258/2000&PC_8411_ps=10#10821] Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví | |||
*[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0049:CS:HTML] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení řízení hluku ve venkovním prostředí. | |||
===Internetové zdroje=== | |||
*[http://www.praha14.cz/~listy/2010/2/novy_zeleznicni.htm] Listy Prahy 14, č. 2, únor. Nový železniční koridor v Praze 14 | |||
*[http://www.sudop.cz/cs/revue/2009/04/08.pdf SUDOP REVUE 4/09] Konference ŽELEZNICE 2009 | |||
*[http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&page=zeleznice-a-letiste Hluk a emise] – stránky zabývající se danou problematikou | |||
*[http://www.skoda.cz/holding/produkty/c31649/primestska-jednotka-cityelefant--aid67.html] Škoda - Příměstská jednotka CityElefant | |||
*[http://www.cdcargo.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-5680/] ČD – Tiskové zprávy. České dráhy uvedly loni do provozu nové a modernizované vlaky za 4,2 miliardy Kč | |||
*[http://www.cdcargo.cz/assets/skupina-cd/fakta-a-cisla/statisticka-rocenka/cd_statistic_2008_cz.pdf] Statistická ročenka ČD 2008. | |||
*[http://www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/604.pdf] Jan Hlaváček. Protihluková a protivibrační opatření používaná v evropské železniční síti. | |||
*[http://envi.upce.cz/pisprace/ks_pha/ruzicka.pdf] Aleš Růžička, Řešení ochrany proti hluku z kolejové dopravy. Snižování hlukových emisí z kolejové dopravy pomocí vysoce účinných tlumících výrobků z elastometů (syntetických pryží). | |||
*http://www.sudop.cz/cs/reference/stavby/zel_strancice-hostivar.php Trasa Strančice - Praha, Hostivař. | |||
*[http://www.mdcr.cz/cs/Strategie/Akcni_plany/akcni_plany.htm] SŽDC, akční plán. | |||
*[http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&page=limity] Limity hluku. | |||
*[http://www.datis.cdrail.cz/edice/Zivpro/DZP4_08/EMISE.pdf] Bernhard Koch, Emise hluku a jeho snižování v železniční dopravě | |||
*[http://www.4-koridor.cz/index.php?t=article&n=clanek-zivotni-prostredi-47] Čtvrtý koridor. | |||
*http://hluk.eps.cz/index.php?section=hluk&page=vliv-hluku-na-zdravi Hluk a Emise | |||
*[http://ec.europa.eu/transport/rail/studies/doc/2007_rail_training_2020.pdf] Rail Training 2020 & safety (Transposition of legislation and progress on the field Kema-RTC) | |||
*[http://ec.europa.eu/transport/rail/studies/doc/2007_03_compliance_railway_law.pdf] Compliance regarding EU-Railway law and OSJD-Railway law | |||
*[http://ec.europa.eu/transport/rail/studies/doc/2007_interoperability_safety.pdf] Rail interoperability & safety (Transposition of legislation and progress on the field Kema-RTC) | |||
===Mapy=== | |||
*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20stanice%20stran%C4%8Dice@sss=1@ssp=133377482_135299820_133840330_135713004@x=133569024@y=135605248@z=11 Strančice | |||
*http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=s@st=s@ssq=%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD%20%20Libe%C5%88@sss=1@ssp=133337600_135423488_133800448_135836672@x=133324800@y=135920640@z=10 Libeň | |||
[[Kategorie:Hluk]] | |||
[[Kategorie:Stavitelství]] | |||
[[Kategorie:Doprava]] | |||
[[Kategorie:Ekologická architektura]] | |||
editací