2 625
editací
bez shrnutí editace
(Nová stránka: == Hlavní znaky globalizace == *Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet...) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Hlavní znaky globalizace == | == Hlavní znaky globalizace == | ||
Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému. To je zřejmě jediné kritérium, na kterém se shodnou teoretici zabývající se tímto jevem, aniž by se tím vzdávali možnosti do pojmu zahrnout celé sady dalších sociálních, politických, kulturních, sociálně psychologických atd. vztahů s globalizací souvisejících. Mezinárodní měnový fond (IMF) proto příznačně defi nuje globalizaci jako rostoucí ekonomickou vzájemnou závislost zemí ve světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a rozsáhlejšího šíření technologií. Tato charakteristika ovšem pomíjí klíčovou důležitost komunikací, především internetu a masmédií, zejména televize. Právě nepřetržitý proud informací vede k zrychlení všech společenských procesů, k transformaci času a prostoru. Vzdálené skutečnosti, ať ekonomické či jiné ovlivňují stále intenzivněji životy obyvatel zemí zejména přímo vtažených do globalizačních procesů. | |||
Hlavními znaky jsou: | |||
*Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu vzájemné výměny zboží. | *Nebývalý růst objemu mezinárodně obchodovatelného zboží a služeb spojený se stálým procesem liberalizace obchodu. Stále větší počet zemí je vtahován do toho procesu vzájemné výměny zboží. | ||
*Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %. | *Významné změny nastaly v geografickém rozmístění zemí a ve struktuře produktů podílejících se na mezinárodním obchodu. Bývalé rozvojové země zvýšily svůj podíl na mezinárodním obchodu, podíl výrobků na jejich exportech se v posledních letech zvýšil ze 47 na 83 %. | ||
| Řádek 20: | Řádek 22: | ||
*Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální ekonomiky. | *Bývalé rozvojové země zvyšují svůj podíl na obchodu, roste jejich integrace do globální ekonomiky. | ||
*Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb. | *Průvodním jevem jsou změny ve struktuře výroby a služeb. | ||
== Modernizace == | == Modernizace == | ||
Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace. | Modernizace je jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Nyní probíhá druhá velká vlna modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Postupná ekonomizace jednotlivých oblastí života společnosti má za důsledek nový pohled na povahu globalizace. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
* Keller, J. (2007) Teorie modernizace. Praha: SLON. ISBN: 978-80-86429-66-3. | |||
* Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 73-84. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. | |||
== Odkazy == | |||
=== Související články === | |||
[[Kladné a záporné efekty globalizace]] | |||