|
|
| Řádek 20: |
Řádek 20: |
|
| |
|
| == Ekonomické nástroje == | | == Ekonomické nástroje == |
| | | - viz samostatné heslo [[Ekonomické nástroje]] |
| Nástroje regulace normativního charakteru, na kterých je historicky primárně založen systém přímé regulace ochrany životního prostředí zemí OECD, doplňuje využití ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí. Ty byly zkonstruovány k dosažení ekologických cílů způsobem, který je nákladově efektivnější než přímá administrativní regulace. Jsou založeny na nepřímém ovlivňování chování subjektů, které poškozují (znečišťují, nepřiměřeně devastují) životní prostředí. Na rozdíl od normativních nástrojů tedy nepůsobí na základě přímého mocenského přinucení, ale prostřednictvím ekonomické kalkulace. Podniky, obce i jednotliví občané se sami mohou rozhodnout, zda je pro ně finančně výhodnější vynaložit určité náklady na zamezení, popř. omezení poškozování životního prostředí nebo životní prostředí poškozovat a platit za to (poplatky, daně apod.).
| |
| | |
| Podstatou působení ekonomických nástrojů je nahrazení, popř. doplnění chybějících nebo nedostatečných hodnotových signálů, které poskytuje standardní tržní mechanismus. K absenci těchto signálů dochází i ve vyspělých ekonomikách v případech, kdy dochází ke vzniku ekologických [[Ekonomické pojmy|negativních externalit]]. Internalizace požadavků životního prostředí do nákladové kalkulace a rozhodovacího procesu znečišťovatelů ekonomickou formou (pomocí ekonomických nástrojů) přináší výhody, které spočívají v:
| |
| *minimalizaci celkových společenských nákladů nutných na dosažení stanovených environmentálních efektů (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k různým nákladům jednotlivých subjektů na zamezení znečištění),
| |
| *podněcování subjektů k ekonomicky optimálnímu snižování znečištění (nikoli pouze ke splnění nařízených norem a limitů),
| |
| *minimalizaci nároků na státní administrativu (neboť působí v rámci hry tržních sil) a díky tomu snížení nákladů, omezení nebezpečí korupce ap.;
| |
| *vytváření dodatečného zdroje prostředků na ochranu prostředí.
| |
| Současné politiky životního prostředí vyspělých zemí disponují širokým rejstříkem ekonomických nástrojů. Nejčastější [[Klasifikace ekonomických nástrojů|klasifikace ekonomických nástrojů]] je dělí na poplatky, subvence, systém zálohování a specielní tržní nástroje, jako je prodej emisních povolení a pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí. Tento soubor je v praxi doplňován nástroji daňové, celní a úvěrové politiky.
| |
|
| |
|
| == Ovlivňování stavu prostředí z makroekonomické úrovně == | | == Ovlivňování stavu prostředí z makroekonomické úrovně == |
| Řádek 55: |
Řádek 47: |
|
| |
|
| [http://www.env.cebin.cz/_nav/_index_hp.html Publikace Ministerstva životního prostředí] (2000): Env-ekonomie, politika a vnější vztahy ČR, 2 seminář doktorandských studentů, Praha. | | [http://www.env.cebin.cz/_nav/_index_hp.html Publikace Ministerstva životního prostředí] (2000): Env-ekonomie, politika a vnější vztahy ČR, 2 seminář doktorandských studentů, Praha. |
| | |
| | {{upravit Jana}} |