Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování/Třídní (školní) chovy: Porovnání verzí

Naše civilizace se v současnosti navrací k myšlení a chování přírodních národů, které často navazovaly vztahy nejen humánní (člověk-člověk), ale také humánně – animální (člověk-zvíře). Indiáni například chápali „bratrství“ nejen jako pokrevní svazek, ale také jako svazek totemický (příslušnost k určitému totemu). Pokud se střetli bratři a totemoví bratři ve sporu, totemová příslušnost měla přednost před pokrevenstvím, a to i když osobu se stejným totemem viděla dotyčná osoba ve sporu poprvé v životě. Totemická univerzalizace boří nejenom rodové či kmenové hranice, ale boří také hranice lidství, ve smyslu nikoli sociologickém, ale biologickém, protože totemická jména (a práva) nenáleží jenom lidem, ale také některým zvířatům. Tak je tomu např. u australských kmenů z Yorského poloostrova, kteří označují psy jako bratry či syny, nebo u indiánů Iowatů a Winnebagů a jejich psů a koní (Lévi-Strauss, 1996)<ref>LÉVI-STRAUSS C. Myšlení přírodních národů. 1. vyd. Praha : Dauphin, 1996. str. 365. ISBN 80-901842-9-4.</ref>. Podobný „nový“ přístup ke zvířatům, přístup bořící hranice mezi člověkem a zvířetem, praktikoval ochránce aljašských medvědů a dokumentarista T. Treadwell (Herzog, 2005)<ref>HERZOG, W. Grizzly Man. [DVD]. Lions Gate, 2005. </ref>, jehož příběh se stal příběhem kultovním a mnoho dalších hrdinů (např. Nikolaj Vitalijenko, Christopher McCandless nebo románový hrdina Nikolaje Baturina). Lze říci, že z opačné (vědecké) strany boří hranice mezi člověkem a mimolidskými bytostmi sociobiologie (Morris, 1967)<ref>MORRIS, D. Nahá opice. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1967.1 55 s. ISBN neuvedeno.</ref>.

==Literatura a poznámky==