156
editací
bez shrnutí editace
m (+odkazy) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | ||
zahrnuje biologické i chemické děje. Na jeho koloběhu se podílejí organismy, které rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny, pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě. | |||
== Síra v životním prostředí == | |||
V životním prostředí se síra vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO4. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním fosilních paliv se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. | |||
== Koloběh síry == | |||
Anaerobní organismy využívají sírany jako zdroj kyslíku pro svůj metabolismus a síru zabudovávají do biomasy, kde se stává součástí bílkovin. Mikrobiální činnost probíhá zpravidla ve vodním prostředí, mokřadech, bažinách a v omezené míře i v půdě. Konečným produktem bývá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sulfan sulfan](sirovodík) H2S, který se v atmosféře oxiduje převážně až na oxid siřičitý - SO2. Po další oxidaci a reakcích v atmosféře, se jako součást srážek, síra dostává zpět do půdy, kde je spolu s ostatními rozpustnými sírany vtažena do koloběhu a stává součástí minerální výživy rostlin. | |||
Nebo se z atmosféry dostává až do mořské vody, kde usazuje v podobě sulfidů (sirníků). Zpětně je síra uvolňována do prostředí rozkladem organické hmoty a za anaerobních podmínek je redukována až na sulfan. | |||
Velkým zdorjem síry v podobě SO2 a SO3 v atmosféře je prach z povrchu, ze spalování fosilních paliv a z těžby síry. Tyto sloučeniny se po spadu na zem zapojují zpět do mikrobiálního procesu. | |||
[[Soubor:kolobeh_siry_schema_01.jpg]] Zdroj [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/motor/index.obrazky.html Vydavatelstvi VŠCHT] | |||
== Síra v atmosféře == | |||
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteřé zemřeli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu. | |||
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | |||
== Sirné bakterie == | |||
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan.Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1] | |||
== Zdroje == | |||
== Odkazy == | |||
[1] Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vydavatelství: Knihy: Jana Říhová Ambrožová: Encyklopedie Hydrobiologie: Koloběh síry[citace 2008-11-26]na WWW | |||
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=K013 | |||
[2] Ministerstvo životního prostředí:Základní principy a termíny ekologie 2.4.2.5 Cyklus síry[citace 2008-11-26]na WWW http://www.env.cz/eovv/eovv/dir97/dir97c02.htm | |||
[3] Wikipedie: Koloběh síry [citace 2008-11-27]na WWW http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry | |||
=== Související stránky === | |||
[[Životní prostředí a zdraví]] | |||
[[Koloběhy]] | |||
[[Energetika]] | |||
=== Externí odkazy === | |||
=== Literatura === | |||
[[Kategorie:Skupina F]] | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||