Vliv hospodaření na půdu: Porovnání verzí

Vliv hospodaření na půdu (editovat)

Verze z 2. 2. 2008, 11:23

Přidáno 1 611 bajtů , 2. 2. 2008

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Jiří Dlouhý

autoreview, Byrokraté, Revizoři, editor, reviewer, Správci, Editoři ovládacích prvků

2 625

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská – tedy '''obdělávaná půda – je z velké části umělý systém''', který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Množství půdy na Zemi je dáno plochou pevniny. Z celkové plochy povrchu Země (asi 510 mil. km2) připadá něco přes 45 mil. km2 na zemědělskou půdu, z čehož jen asi 15 mil. km2 je intenzívně zemědělsky obhospodařováno. Zbytek, přibližně 2/3, tvoří pastviny, louky či nepravidelně obhospodařované půdy.
+Nadměrná kyselost půd znemožňuje jejich zemědělské využití. Jednou z příčin zvyšování kyselosti mohou být kyselé deště, jedná se tedy o problém globálního charakteru, který je navíc závislý na stavu ostatních aspektů životního prostředí.
+Obsah škodlivých látek nejen podmiňuje výskyt organismů přímo v půdě, ale ovlivňuje i kvalitu vody a výskyt organizmů v ní. Škodliviny jsou totiž povrchovou vodu splachovány do vodních toků, a například zvýšený obsah hliníku snižuje funkci rybích žáber, což potom vede k úhynům.
+K ohrožení půdy může docházet také erozí, nejčastěji vodní a větrnou, která odnáší prachové částice. Erozní činnost bývá zvýšena například i vlivem člověka – kácení lesů mění biologické složení organismů v půdě, mění se intenzita slunečního záření, je zvýšený přístup větru a povrchová voda není absorbována. Půda přestává být soudržná, může docházet i k sesuvům.
+Organismy vázané na určitý biotop jsou přemístěny, což může vést k jejich zániku. Struktura půdy a povrchový ráz krajiny dostál změn díky povrchové těžbě. Využití nerostných surovin pod zemským povrchem i povrchová stavební činnost vede ke znehodnocení často i velmi kvalitních půd.
+Omezit negativní působení na půdy lze mnoha způsoby. Například komplexní ochranou životního prostředí (zvláště snížení negativního vlivu kyselých dešťů), uváženějšími zásahy do krajiny,...
+Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská – tedy '''obdělávaná půda – je z velké části umělý systém''', který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Množství půdy na Zemi je dáno plochou pevniny. Z celkové plochy povrchu Země (asi 510 mil. km<sup>2</sup>) připadá něco přes 45 mil. km<sup>2</sup> na zemědělskou půdu, z čehož jen asi 15 mil. km<sup>2</sup> je intenzívně zemědělsky obhospodařováno. Zbytek, přibližně 2/3, tvoří pastviny, louky či nepravidelně obhospodařované půdy.
 == Eroze ==
@@ Řádek 21: / Řádek 31: @@
 Velké plochy zemědělské nebo panenské půdy jsou nenávratně zabírány pro výstavbu lidských sídel, průmyslových podniků, komunikace a při otevírání velkoplošných povrchových dolů a lomů. Jde vlastně o '''konzumaci krajiny člověkem'''.
-Změna kvality půdy a její ztráty mají velký vliv na přírodu i společnost. Člověk vždy získával zemědělskou půdu na úkor přirozených ekosystémů tím, že si přizpůsoboval původní stepi, listnaté a smíšené lesy mírného pásma, později i polopouště a dnes dokonce tropické deštné lesy. Nejdrastičtějšími změnami prochází v současné době oblast tropických deštných lesů. Až do r. 1950 tvořily porosty deštných lesů asi 30 % povrchu pevniny. V polovině 90. let se rozkládají tyto lesy již jen na 6–7 %, což je přibližně 7,5 mil. km2. Uvážíme-li, že ročně ubývá 160–200 tis. km2, za 40–50 let mohou tropické deštné lesy zmizet z povrchu Země.
+Změna kvality půdy a její ztráty mají velký vliv na přírodu i společnost. Člověk vždy získával zemědělskou půdu na úkor přirozených ekosystémů tím, že si přizpůsoboval původní stepi, listnaté a smíšené lesy mírného pásma, později i polopouště a dnes dokonce tropické deštné lesy. Nejdrastičtějšími změnami prochází v současné době oblast tropických deštných lesů. Až do r. 1950 tvořily porosty deštných lesů asi 30 % povrchu pevniny. V polovině 90. let se rozkládají tyto lesy již jen na 6–7 %, což je přibližně 7,5 mil. km<sup>2</sup>. Uvážíme-li, že ročně ubývá 160–200 tis. km<sup>2</sup>, za 40–50 let mohou tropické deštné lesy zmizet z povrchu Země.
 Špatné zacházení s půdou, obhospodařování a kontaminace může mít pro člověka dalekosáhlé následky – především snížení úrodnosti, tj. zemědělské produkce. V mnoha oblastech světa je následkem degradace půdy hlad a další sociální problémy. Snižování produkce nutí člověka také k aplikaci vyšších dávek hnojiv, pesticidů a zavlažovací vody. To může druhotně vést ke kontaminaci potravin a ke znečištění dalších složek prostředí, hornin, vody a ovzduší.