2 625
editací
Nepřípustné využití ekologických principů za hranicemi discipliny (editovat)
Verze z 2. 2. 2008, 10:02
, 2. 2. 2008bez shrnutí editace
(Nová stránka: Pro pojmy vycházející z ekologie nalezli využití i radikální ekologové, kteří se snaží o rehabilitaci přírody jako základu nebo zdroje objektivní morality pod heslem ...) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Pro pojmy vycházející z ekologie nalezli využití i radikální ekologové, kteří se snaží o rehabilitaci přírody jako základu nebo zdroje objektivní morality pod heslem „Příroda ví nejlépe“. Takový pohled okamžitě vyvolává otázku, kdo je zmocněn, aby mluvil jménem přírody. Co může dát komukoli právo, aby sám sebe ustanovil mluvčím, tlumočníkem přírody? Radikální ekologové mají na tuto otázku hotovou odpověď: jedině ekologie nám umožní rozluštit knihu přírody a zaručuje tím objektivitu etiky, o niž nám jde. Ovšem představa, že člověk bude zakládat své činy na objektivní vědě o přírodě nebo historii, vždy vedla lidstvo ke katastrofě. (Keulartz, J., 1998). | Pro pojmy vycházející z [[ekologie]] nalezli využití i radikální ekologové, kteří se snaží o rehabilitaci přírody jako základu nebo zdroje objektivní morality pod heslem „Příroda ví nejlépe“. Takový pohled okamžitě vyvolává otázku, kdo je zmocněn, aby mluvil jménem přírody. Co může dát komukoli právo, aby sám sebe ustanovil mluvčím, tlumočníkem přírody? Radikální ekologové mají na tuto otázku hotovou odpověď: jedině ekologie nám umožní rozluštit knihu přírody a zaručuje tím objektivitu etiky, o niž nám jde. Ovšem představa, že člověk bude zakládat své činy na objektivní vědě o přírodě nebo historii, vždy vedla lidstvo ke katastrofě. (Keulartz, J., 1998). | ||
Ekologie může stát u zrodu pseudovědeckého názoru, který společenská a osobní pravidla chování podřizuje ekologickým zákonitostem (viz např. Bookchin, M. 1987). Poukaz k ekologii jakožto základu environmentální filosofie „... nerespektuje povahu této vědy jakožto vědy, a do filosofie, která se o ni opírá, vnáší směsici dávno vyčpělých koncepcí „pravé esence“ přírody. Založení environmentální filosofie v ekologii je neudržitelné jak z vědeckého hlediska, tak působí také množství nežádoucích účinků v oblasti sociální. Má umrtvující efekt na debatu o tom, jak se jakožto společnost máme s přírodou vyrovnat. Důraz na ekologii zásadně zužuje prostor pro ostatní řečové hry a styly argumentace, které s ekologií nejsou konzistentní; současně jsou všechny nové formy sociální kontroly nepozorovaně zaváděny na základě kognitivní autority ekologie.“ (Keulartz, J. 1998). | Ekologie může stát u zrodu pseudovědeckého názoru, který společenská a osobní pravidla chování podřizuje ekologickým zákonitostem (viz např. Bookchin, M. 1987). Poukaz k ekologii jakožto základu environmentální filosofie „... nerespektuje povahu této vědy jakožto vědy, a do filosofie, která se o ni opírá, vnáší směsici dávno vyčpělých koncepcí „pravé esence“ přírody. Založení environmentální filosofie v ekologii je neudržitelné jak z vědeckého hlediska, tak působí také množství nežádoucích účinků v oblasti sociální. Má umrtvující efekt na debatu o tom, jak se jakožto společnost máme s přírodou vyrovnat. Důraz na ekologii zásadně zužuje prostor pro ostatní řečové hry a styly argumentace, které s ekologií nejsou konzistentní; současně jsou všechny nové formy sociální kontroly nepozorovaně zaváděny na základě kognitivní autority ekologie.“ (Keulartz, J. 1998). | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
[http://www.pedf.cuni.cz/~paideia/index.php?pg=42&id=70 Holismis a totalitarismus]. Kapitola z knihy Keulartz, J.: Zápas o přírodu: kritika radikální ekologie | [http://www.pedf.cuni.cz/~paideia/index.php?pg=42&id=70 Holismis a totalitarismus]. Kapitola z knihy Keulartz, J.: Zápas o přírodu: kritika radikální ekologie | ||
== Zdroje | == Zdroje == | ||
Biehlová, J.; Staudenmaier, P. Ekofašismus. Poučení z německé zkušenosti. Olomouc: Votobia, 1999. | Biehlová, J.; Staudenmaier, P. Ekofašismus. Poučení z německé zkušenosti. Olomouc: Votobia, 1999. | ||