53
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
===Definice=== | ===Definice=== | ||
Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice. | Anglická neboli pomalá filtrace je nejstarší typ filtrace, používaný ve vodárenské praxi hlavně při čištění surové vody. Zpočátku se používala jen pro odstranění zákalu, později bylo zjištěno, že významně snižuje počet bakterií ve vodě. Jde o spojení filtrace a biologických procesů, ve kterých se uplatňují aerobní mikroorganismy. Na biologickou blánu filtru se z vody adsorbují koloidní a suspendované částice.<ref name="Landa">Landa, J., Landová, G., (2004): Slovníček chemie sanačních procesů. Fakulta lesnická a environmentální, Česká zemědělská univerzita v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www:http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/SANTECH/SANTECH.PDF</ref> | ||
[[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]] | [[Soubor:Anglickafiltrace2.png|left|Pomalá filtrace]] | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, CHSK-Mn do 6 mg/l, zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | ||
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref> | Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20 – 40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý. Při provozu filtru je nutné jeho praní. <ref name="Landa"> </ref> <ref>Havlík, A.: Přednášky z předmětu Vodohospodářské inženýrství, Katedra hydrauliky a hydrobiologie, ČVUT v Praze. [Citováno 2008-11-25] Dostupné z www: http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Predmety/VIN/ke_stazeni/Vodarenstvi.pdf</ref> <ref> Popovský, J.(2007): Přednášky z předmětu Vodárenská hydrobiologie, ÚŽP, Přf UK</ref> | ||
===Další typy vodárenské filtrace === | |||
Další typy filtrace vod, které se používají při úprave vod ve vodárenské paxi jsou: a) mikrosíta, b) pískové lože (filtrace vrstvou | |||
zrnitého materiálu): i) otevřené, ii) uzavřené rychlofiltry a kontaktní filtrace, iii) dvouvrstvá filtrace, iv) sorpční | |||
filtry – křemelinové, perlitové, organické (rašelina), v) filtry s plovoucí náplní, c) filtrace v horninovém prostredí <ref name="Landa"> </ref> | |||