72
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== | Ekokomunita je komunita založená na společné snaze všech členů o trvale udržitelný život v souladu s přírodou. Často jsou do značné míry nezávislé na zbytku společnosti. | ||
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>[[ | |||
==Komunity== | |||
'''Komunita''' (z lat. ''cum'' – spolu, mezi sebou a ''munere'' – darovat) je společenství živých bytostí, které sdílejí určitou oblast (omezenou prostorově, jejich společnými zájmy apod.). Jednotlivé živé bytosti mohou být rostliny, zvířata nebo lidé, kteréhokoliv druhu nebo velikosti. <ref>Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Komunita [online]. c2008 [Citováno 2009-01-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komunita&oldid=3391580 </ref> | |||
Ze sociologického pohledu je komunita vnímána jako společenství lidí, snažících se žít alternativním způsobem života mimo hlavní proud společnosti.<ref>Poldervaart, S. (2001): The Concepts of Utopianism, Modernism and Postmodernism, | |||
Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers. | Community and Sustainability. In: S. Poldervaart, H. Jansen & B. Kesler, ed., Contemporary Utopian Struggles. Communities between Modernism and Postmodernism, s.11–30. Amsterdam: Aksant Academic Publishers. | ||
</ref> | </ref> | ||
'''Hlavní rysy komunit | '''Hlavní rysy komunit''',<ref>Shenker, B. (1986), Intentional Communities. Ideology and Alienation in Communal Societies. London/Boston/Henley: Routledge and Kegan Paul.</ref> platné i pro ekokomunity: | ||
# | # Nejsou postavené na rodinných vztazích | ||
# Minimálně 3 – 5 dospělých členů | # Minimálně 3 – 5 dospělých členů | ||
# Vstup je dobrovolný | # Vstup do komunity je dobrovolný | ||
# Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti | # Geografická a psychologická separace od hlavního proudu společnosti | ||
# Společná ideologie členů | # Společná ideologie členů | ||
| Řádek 16: | Řádek 18: | ||
# Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity | # Zájmy skupiny přesahují zájmy jednotlivce – nadřazenost komunity | ||
Komunity jsou formovány s různými cíli např.: <ref name="intent">L.Meijering, P. Huigen, B. Van Hoven (2007): Intentional Communities in rural spaces. Economische en Sociale geografie 98(1): s. 42-52. Blackwell Publishing Ltd.</ref> | |||
*Možnost žít život dle svého. | *Možnost žít život dle svého. | ||
*Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod. | *Alternativa pro lidi, kteří se rozhodli žít život nezávisle na společnosti, nebo za nějakým cílem – trvalá udržitelnost apod. | ||
| Řádek 23: | Řádek 25: | ||
==Ekokomunity== | ==Ekokomunity== | ||
Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím solární energie pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, bioodpad se kompostuje, odpadní voda je zpracovávána v biologických čistírnách odpadních vod. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách). | Ekokomunity vznikají často na odlehlých místech, kde se lidé snaží najít trvale udržitelný životní styl. Cílem je co nejmenší závislost na zbytku společnosti a potravní, materiální a energetická soběstačnost. Z toho důvodu pracuje většina členů výhradně uvnitř komunity.<ref name="intent"/> Nejčastěji mají podobu novodobých vesnic (Ekovesničky), ale mohou být i součástí běžné obce. Zemědělství je produkováno na okolních polích a lukách bez využití umělých hnojiv a nejmodernější mechanizace. Využívá se i síly hospodářských zvířat. Energie je často získávána z obnovitelných zdrojů – [[Energie z biomasy|spalováním biomasy]], využitím [[Sluneční energie|solární energie]] pro ohřev vody či výrobu elektrické energie. Vznikající odpad je důsledně tříděn, [[Bioodpad|bioodpad]] se [[Kompostování|kompostuje]], odpadní voda je zpracovávána v [[Biologické čistírny odpadních vod|biologických čistírnách odpadních vod]]. Oproti běžným domácnostem zde vzniká méně odpadu, díky nižšímu množství obalů a nekonzumnímu způsobu života. Voda bývá z vlastních zdrojů. Pitná voda se využívá výhradně pro přípravu potravy a pití, na ostatní činnosti včetně praní se používá voda dešťová (závisí na místních podmínkách). | ||
Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[ | Důležitá bývá i samotná architektura. Stavby splňují nároky [[Ekologická architektura|zelené architektury]], lze však vysledovat několik odlišných přístupů, které se mohou různě prolínat. | ||
*'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy. | *'''Tradiční''' – využívá hlavně tradičních stavebních postupů – nepálené cihly, dřevo, slaměné domy, slaměné střechy. | ||
*'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje. | *'''Minimalistický''' – využití libovolných materiálů s co nejnižšími náklady – zbytkové či odpadní materiály, místní zdroje. | ||
| Řádek 34: | Řádek 36: | ||
*Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese. | *Na rozdíl od jiných komunit, mají ekokomunity velmi pestrou skladbu členů, kteří zvládají různé profese. | ||
*Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější. | *Díky tomu jsou mnohem soběstačnější a méně závislé na zbytku společnosti a také jsou přirozenější. | ||
*Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech trvale udržitelného života, organického zemědělství nebo návratu k přírodě. | *Velmi často aktivně působí ve společnosti s cílem informovat o možnostech [[Trvale udržitelný život|trvale udržitelného života]], [Alternativní zemědělství|organického zemědělství]] nebo návratu k přírodě. | ||
*Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země. | *Pomáhají udržovat tradice a zvyky a tím udržují kulturní historii své země. | ||
*Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů. | *Společná ideologie je široká, jelikož každý může mít vlastní pohled na řešení různých problémů. | ||
| Řádek 40: | Řádek 42: | ||
</ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty. | </ref>, jelikož mnohé tradiční postupy byly mnohdy zapomenuty. | ||
*Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref> | *Aktivně zajišťují standardizaci alternativních stavebních postupů a navrhují výjimky ze zákonů s cílem podpory Zelené architektury. <ref>Komunita v dánském městě Hjortshoj http://www.ecovillage.dk/[Citováno 2008-10-20]</ref> | ||
*Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72. | *Některé komunity se snaží dosáhnout 50-150 členů, což odpovídá sociologickým a antropologickým výzkumům o ideálním množství lidí, které si je člověk schopen společensky zapamatovat.<ref>Hill, R. and Dunbar, R. (2002). "Social Network Size in Humans." Human Nature, 14 (1), s. 53-72.</ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| Řádek 48: | Řádek 50: | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
* [[ | * [[Ekologická architektura]] | ||
* [[Slaměný dům]] | * [[Slaměný dům]] | ||
* [[Alternativní energie]] | * [[Alternativní energie]] | ||
* [[Alternativní zemědělství]] | * [[Alternativní zemědělství]] | ||
* [[Urbanismus]] | |||
| Řádek 64: | Řádek 67: | ||
[[Kategorie:Skupina D]][[Kategorie:Populace a rozvoj]][[Kategorie:Využití území]] | |||
[[Kategorie:Skupina D]] | |||