Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí

Vegetační stupňovitost (editovat)

Verze z 5. 1. 2009, 21:47

Přidáno 3 306 bajtů , 5. 1. 2009

bez shrnutí editace

VizuálníWikitext

Jituleta

219

editací

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země v závislosti na nadmořské výšce, místním klimatu, orientaci a expozici svahů i ostatních orografických podmínkách.
+Souvislý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části, jedná se o plynulý jev.
+V území kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována vertikální vegetační stupňovitostí. Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna změnou klimatu, zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se mění životní podmínky pro vegetaci, což se odráží na její skladbě.
-V Evropě rozlišujeme tyto výškové vegetační stupně:
+Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost a horizontální zonálnost vegetace jsou však naprosto odlišné jevy, a nemohou být proto spolu ztotožňovány.
-'''Nížinný stupeň''' (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny.
+V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně.
+Na území ČR se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili dominance významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních.
+. dubový, 2.bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukojedlový, 7. smrkový, 8. klečový, 9. alpínský, 10. subnivální, 11. nivální.
-'''Stupeň pahorkatin''' (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a dubohabrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými monokulturami.
+Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. geografických výškových stupňů, tyto stupně nejsou vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně:
+. planární (nížinný), 2. kolinní (pahorkatinný), 3. submontánní (podhorský, vrchovinný), 4. montánní (horský), 5. oreální (vysokohorský), 6. subalpínský, 7. alpínský, 8. nivální (sněžný).
-'''Podhorský stupeň vrchovin''' (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a bukojedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami.
+Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost je nejlépe vyvinuta v pohořích mimotropických a mimopolárních zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem.
+Výrazné rozhraní vegetační stupňovitosti představuje horní hranice lesa, probíhající mezi montánním a alpínským stupněm. Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli ca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až zvrat vegetační stupňovitosti v důsledku teplotních inverzí.
-'''Horský stupeň''' (1000 - 1300 m n. m., v Karpatech do 1500 m n. m., v Alpách do 1800 m n. m.) - přirozený vegetační kryt tvoří smrkové lesy.
-'''Subalpínský stupeň''' (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují kosodřeviny - nachází se zde ojedinělé borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny.
+'''Vegetační stupeň dubový'''
+V tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.
-'''Alpínský stupeň''' (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost.
+'''Vegetační stupeň bukodubový'''
+V původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru.
-'''Subnivální (podsněžný) stupeň''' (2200 - 2500 m n. m.) - má ráz mrazové pouště bez vegetace, pokryté úlomky hornin a hlínou.
+'''Vegetační stupeň dubobukový'''
+Převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru.
-'''Nivální (sněžný) stupeň''' (nad 2500 m n. m.) - je to stupeň věčného ledu a sněhu. Nachází se nad sněžnou čarou. Krajinu tvoří jen holé štíty a horské ledovce.
+'''Vegetační stupeň bukový'''
+V tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle.
+'''Vegetační stupeň jedlobukový'''
-== Zdroje ==
+V tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle.
-*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm
-*NOVOTNÁ , D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 stran.
-== Odkazy ==
+'''Vegetační stupeň smrkobukojedlový'''
+Hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu.
-=== Související stránky ===
+'''Vegetační stupeň smrkový'''
-*[[Krajina]]
+Zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.
-=== Externí odkazy ===
+'''Vegetační stupeň klečový'''
-*[[wikipedia:cs:Lesní vegetační stupeň|Lesní vegetační stupeň na české Wikipedii]]
+Zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.
-[[Kategorie:Skupina A]]
+'''Vegetační stupeň alpínský'''
+Tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.
+'''Vegetační stupeň subnivální'''
+Vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy.
+'''Vegetační stupeň nivální'''
+U nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.