219
editací
(úprava odkazů, formátování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Souvislý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části, jedná se o plynulý jev. | |||
V území kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována vertikální vegetační stupňovitostí. Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna změnou klimatu, zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se mění životní podmínky pro vegetaci, což se odráží na její skladbě. | |||
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost a horizontální zonálnost vegetace jsou však naprosto odlišné jevy, a nemohou být proto spolu ztotožňovány. | |||
V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | |||
Na území ČR se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili dominance významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. | |||
1. dubový, 2.bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukojedlový, 7. smrkový, 8. klečový, 9. alpínský, 10. subnivální, 11. nivální. | |||
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. geografických výškových stupňů, tyto stupně nejsou vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | |||
1. planární (nížinný), 2. kolinní (pahorkatinný), 3. submontánní (podhorský, vrchovinný), 4. montánní (horský), 5. oreální (vysokohorský), 6. subalpínský, 7. alpínský, 8. nivální (sněžný). | |||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost je nejlépe vyvinuta v pohořích mimotropických a mimopolárních zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. | |||
Výrazné rozhraní vegetační stupňovitosti představuje horní hranice lesa, probíhající mezi montánním a alpínským stupněm. Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli ca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až zvrat vegetační stupňovitosti v důsledku teplotních inverzí. | |||
''' | '''Vegetační stupeň dubový''' | ||
V tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | |||
''' | '''Vegetační stupeň bukodubový''' | ||
V původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru. | |||
''' | '''Vegetační stupeň dubobukový''' | ||
Převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru. | |||
''' | '''Vegetační stupeň bukový''' | ||
V tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. | |||
'''Vegetační stupeň jedlobukový''' | |||
V tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. | |||
'''Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' | |||
Hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. | |||
'''Vegetační stupeň smrkový''' | |||
Zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | |||
'''Vegetační stupeň klečový''' | |||
Zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. | |||
'''Vegetační stupeň alpínský''' | |||
Tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků. | |||
'''Vegetační stupeň subnivální''' | |||
Vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy. | |||
'''Vegetační stupeň nivální''' | |||
U nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m. |
editací