38
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha. | Dle prof. Jaroslava Petra je geneticá manipulace je '''cílený zásah do dědičné informace vybraného organismu''' – bakterie, rostliny nebo živočicha. | ||
Vědci nejprve izolují určitý gen, který vyjmou z buňky, upraví ho a přenesou do jiného živého organismu. Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Pro "vpašování" cizích genů se používají viry. | Vědci nejprve izolují určitý [[wikipedia:cs:Gen|gen]], který vyjmou z buňky, upraví ho a přenesou do jiného živého [[Organismus|organismu]] . Tím získají tyto organismy nové vlastnosti. Pro "vpašování" cizích genů se používají viry. | ||
== Důležité objevy == | == Důležité objevy == | ||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
V roce 1967 objevení RNA polymerázy. | V roce 1967 objevení [[wikipedia:cs:RNA polymeráza|RNA polymerázy ]]. | ||
V roce 1970 objevení reverzní transkriptázy. | V roce 1970 objevení [[wikipedia:cs:Reverzní transkriptáza|reverzní transkriptázy]]. | ||
V roce 1973 dokázali vědci do DNA viru začlenit geny fága lambda a galaktózový operon Escherichia coli a umožnili tak využití virů pro genové inženýrství. | V roce 1973 dokázali vědci do [[wikipedia:cs:DNA|DNA]] viru začlenit geny fága lambda a galaktózový operon Escherichia coli a umožnili tak využití virů pro genové inženýrství. | ||
V roce 1977 objevení RNA sestřihu. | V roce 1977 objevení [[wikipedia:cs:Splicing|RNA sestřihu]]. | ||
V roce 2003 přečtení lidského genomu | V roce 2003 přečtení lidského genomu | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
'''Produkce proteinů''' | '''Produkce proteinů''' | ||
Některé geneticky podmíněné nemoci způsobují, že tělo nevytváří potřebný protein. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely. | Některé geneticky podmíněné nemoci u lidí způsobují, že tělo nevytváří potřebný [[wikipedia:cs:Bílkovina|protein]]. Vědci vpravením příslušného genu do ovce či krávy docílí toho, že pak tato zvířata produkují mléko s vysokým obsahem požadovaného proteinu, z něhož se pak protein získává pro lékařské účely. | ||
Získávání lidského inzulínu probíhá tak, že do DNA bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či kvasinek) izoluje čistý humánní inzulin. | Získávání lidského [[wikipedia:cs:Inzulin|inzulínu]] probíhá tak, že do DNA bakterie [[wikipedia:cs:Escherichia coli|Escherichia coli]] nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae se vpraví lidský gen pro výrobu lidského inzulinu. Poté se z těchto bakterií (či [[wikipedia:cs:Kvasinky|kvasinek]]) izoluje čistý humánní inzulin. | ||
'''Výzkum chorob''' | '''Výzkum chorob''' | ||
Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují. | Geneticky upravená zvířata (hlavně laboratorní myši a potkani) slouží i pro výkum lidských chorob. Odstraněním konkrétního genu ze zvířecí DNA, který má ovšem velmi podobnou či stejnou funkci jako u člověka, získají vědci model na němž experimentují. | ||
Například Huntingtonova choroba byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích. | Například [[wikipedia:cs:Huntingtonova choroba|Huntingtonova choroba]] byla mimo jiné zkoumána na geneticky infikovaných makacích. | ||
'''Zvýšení produkce potravin''' | '''Zvýšení produkce potravin''' | ||
Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.GMO potraviny vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace. | Úprava rostlin zase pomáhá řešit nedostatek potravin v určitých oblastech. Rostlinám můžeme dát do vínku větší výnosy,lepší nutriční hodnoty, obranu proti škůdcům, odolnost proti nepřízni počasí a podobně. Nejrozšířenější geneticky upravenou plodinou je sója, dále jsou rozšířené i kukuřiče, bavlna a řepka. Tzv.[[wikipedia:cs:GMO|GMO potraviny ]] vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Za čtvrt století zkoumání GMO potravin se doposud neprokázal negativní důsledek genetické modifikace. | ||
== Etické otázky == | == Etické otázky == | ||
| Řádek 61: | Řádek 61: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související | === Související pojmy === | ||
---- | ---- | ||
Biotechnologie | Biotechnologie | ||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
---- | ---- | ||
ŠIFNER, František, et al. Vybrané kapitoly z biotechnologií : pro studující učitelství biologie a ekologické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. 145 s. | ŠIFNER, František, et al. Vybrané kapitoly z biotechnologií : pro studující učitelství biologie a ekologické výchovy. Praha : Karolinum, 1998. 145 s. | ||
[[Kategorie:Studenti PedF]] | [[Kategorie:Studenti PedF]] [[Kategorie:Nástroje a opatření]] | ||