Nápověda:Plagiátorství: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(Nová stránka: Při psaní odborného textu je důležité, aby vlastní autorovy myšlenky, které v souvislosti se zpracovávaným tématem, převážily nad myšlenkami převzatými – čtená...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 48: Řádek 48:
Text, který výslovně odkazuje na myšlenky převzaté, a tedy nepředstavuje plagiátorství, může nicméně vytvářet pro čtenáře několik obtížných momentů. Zaprvé pokud čtenář neví, kde přebírání začíná. Druhým problémem je, když se čtenář nedozvídá téměř nic o autorovi, o jeho akademické hodnosti či o jiných dokladech jeho vědecké či jiné autority. Konečně je také nevhodné, pokud čtenář neví, zda autor textu s citovaným autorem souhlasí či nikoli.  
Text, který výslovně odkazuje na myšlenky převzaté, a tedy nepředstavuje plagiátorství, může nicméně vytvářet pro čtenáře několik obtížných momentů. Zaprvé pokud čtenář neví, kde přebírání začíná. Druhým problémem je, když se čtenář nedozvídá téměř nic o autorovi, o jeho akademické hodnosti či o jiných dokladech jeho vědecké či jiné autority. Konečně je také nevhodné, pokud čtenář neví, zda autor textu s citovaným autorem souhlasí či nikoli.  


== Shrnutí ==
== Závěr ==


Jedním z nejobtížnějších úkolů, který čeká na autory prací vycházejících z literatury a dalších zdrojů je, aby se naučili jasně rozlišit mezi vlastními slovy a slovy různých autorit, jejichž myšlenky chtějí začlenit do své práce. Aby tento požadavek splnili, měli by si autoři být jisti, že dodržují následující body:  
Jedním z nejobtížnějších úkolů, který čeká na autory prací vycházejících z literatury a dalších zdrojů je, aby se naučili jasně rozlišit mezi vlastními slovy a slovy různých autorit, jejichž myšlenky chtějí začlenit do své práce. Aby tento požadavek splnili, měli by si autoři být jisti, že dodržují následující body:  


*Zdroj by měl být vždy uveden jménem ve vlastním textu, spíš než jen ve vsunuté citaci. Tento postup je třeba dodržovat, když uvádíme citace, ale je ještě důležitější, když parafrázujeme nebo shrnujeme cizí slova. Když autor cituje, čtenář vždy ví, v jaké chvíli autor začal přebírat, protože celý materiál je oddělen uvozovkami nebo odražením textu. V případě parafrázovaného nebo shrnutého materiálu je to pouze úvodní citace názvu díla, která ukáže čtenáři, kde převzatý materiál začal.
*Zdroj by měl být ve vlastním textu vždy '''uveden jménem''' nebo citován '''v poznámce pod čarou'''. Tento postup je třeba dodržovat, když citujeme přímo, ale je ještě důležitější, když parafrázujeme nebo shrnujeme cizí slova. Když autor cituje, čtenář vždy ví, v jaké chvíli autor začal přebírat původní myšlenky, protože celý materiál je oddělen uvozovkami nebo odražením textu. V případě parafrázovaného nebo shrnutého materiálu je to pouze úvodní citace názvu díla, která ukáže čtenáři, kde převzatý materiál začal.
*Když je zdroj uváděn poprvé jménem, je důležité, aby autor popsal osobu, která je autorem zdroje, nejlépe uvedením nějakého dokladu její způsobilosti coby autority ve vztahu k předmětu, o kterém se pojednává. Autoři zdrojů se mohou značně lišit v míře své odbornosti a je na autorovi nového textu, aby vysvětlil čtenáři, proč do svého textu zahrnul právě myšlenky z uvedeného zdroje. Pokud byl zdroj již jednou identifikován, není nutné toto vysvětlení důvěryhodnosti nebo relevance zdroje opakovat v následujících odkazech.
*Když je zdroj uváděn poprvé jménem, je důležité, aby autor popsal osobu, která je autorem zdroje, nejlépe uvedením nějakého dokladu její způsobilosti coby '''autority ve vztahu k předmětu''', o kterém se pojednává. Autoři zdrojů se mohou značně lišit v míře své odbornosti a je na autorovi nového textu, aby vysvětlil čtenáři, proč do svého textu zahrnul právě myšlenky z uvedeného zdroje. Pokud byl zdroj již jednou identifikován, není nutné toto vysvětlení důvěryhodnosti nebo relevance zdroje opakovat v následujících odkazech.
*Text může citovat názory obou stran nějakého sporu: s některými polemizovat, s jinými souhlasit. Při psaní argumentace je naprosto klíčové, aby čtenář věděl, do které z těchto kategorií každý převzatý materiál patří. Autoři se často domnívají, že jejich pozice je zjevná, ale čtenářům to tak ne vždy připadá. Jedním z jednoduchých způsobů, jak ozřejmit vlastní postoj, je zahrnout hodnotící příslovce nebo jinou naznačující frázi do představování převzatého materiálu. Například spíše než „Hirsch uvádí“ je vhodné psát „Hirsch přesvědčivě argumentuje“ nebo „Hirsch nekonkrétně tvrdí“.
*Text může citovat názory obou stran nějakého sporu: s některými polemizovat, s jinými souhlasit. Při psaní argumentace je naprosto klíčové, aby čtenář věděl, do které z těchto kategorií každý převzatý materiál patří. Autoři se často domnívají, že jejich pozice je zjevná, ale čtenářům to tak ne vždy připadá. Jedním z jednoduchých způsobů, jak '''ozřejmit vlastní postoj''', je zahrnout hodnotící příslovce nebo jinou naznačující frázi do představování převzatého materiálu. Například spíše než „autor uvádí“ je vhodné psát „autor přesvědčivě argumentuje“ nebo „autor nekonkrétně tvrdí“.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
1 550

editací