70
editací
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
==== Alfa diverzita ==== | ==== Alfa diverzita ==== | ||
Nejnižsší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či stanoviště (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může bát vyjádřena některým z indexů diverzity: | Nejnižsší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či stanoviště (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může bát vyjádřena některým z indexů diverzity: | ||
Index diverzity podle Oduma ( | Index diverzity podle Oduma (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců.(Odum cit. in ) | ||
[[Soubor:Odum_spol.PNG]] | [[Soubor:Odum_spol.PNG]] | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem. (Moravec et al. 2000) | S je počtem druhů, N počtem jedinců. Index může nabývat hodnot od 0 – v takovém případě se jedná o monocenózu, společenstvo tvořené jedním druhem – do 1, což by byl případ teoretického společenstva, kde by každý druh byl zastoupen právě jedním jedincem. (Moravec et al. 2000) | ||
Simpsonův index diverzity (D) vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu ( | Simpsonův index diverzity (D) vychází z pravděpodobnosti, s jakou budou dva náhodně nalezení jedinci ve společenstvu náležet k odlišným druhům. Pravděpodobnost výběru jedince i-tého druhu (p<sub>i</sub>)je odhadována poměrem počtu jedinců druhu (n<sub>i</sub>) k celkovému počtu jedinců ve společenstvu (N). Rozmezí hodnot indexu jde od 0 k 1 – S<sup>-1</sup>. Tento index dává větší váhu běžným druhům na úkor druhů vzácných.(Kovář 2002) | ||
[[Soubor:Simp_spol.PNG]] | [[Soubor:Simp_spol.PNG]] | ||
Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie (Shannon – Wieverův index ), kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy | Pro hodnocení „uspořádanosti“ společenstva se uplatňuje z teorie informace vycházející míra entropie (Shannon – Wieverův index ), kterou do ekologie zavedli Mac Artur a Margalef. Počítá taktéž s pravděpodobností nalezení jedince daného druhu (tedy p<sub>i</sub> odhadovanou jako součin ni.N-1 ). | ||
[[Soubor:Shan_spol.PNG]] | [[Soubor:Shan_spol.PNG]] | ||
Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum ( | Maxima je dosaženo v případě, že se pravděpodobnosti náležející všem druhům ve společenstvu rovnají. Toto maximum (H’<sub>max</sub>) je rovno log<sub>2</sub>S. Poměr maximální a naměřené diverzity pak udává míru vyrovnanosti (equitability, E) či dominance (R) ve společenstvu. (Kovář 2002) | ||
[[Soubor:Equi_spol.PNG]] | [[Soubor:Equi_spol.PNG]] | ||
====Beta diverzita==== | ====Beta diverzita==== |
editací