Enviwiki

Littering: Porovnání verzí

Stránka Diskuse

Littering (editovat)

Verze z 25. 11. 2008, 18:17

Odebráno 1 234 bajtů ,  25. 11. 2008
bez shrnutí editace
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
== Definice litteringu ==
== Definice litteringu ==
Anglický výraz littering označuje volně pohozený [[odpad]]. Dlouhodobě se průzkumy složení volně pohozených odpadků provádějí ve Velké Británii. Odtud také výraz littering pochází.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Výraz postupně převzaly i další státy. Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [[životního prostředí]]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.
Existují dvě definice, první vytvořená Institutem pro technologii a trvalé řízení produktů Ekonomické univerzity ve Vídni pro studii o litteringu vypracovanou v roce 2003:
Littering je všeobecné označení pro nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě.


A druhá vytvřená Univerzitou v Bazileji v programu „Člověk, společnost a životní prostředí“:
Bezohledné odhazování odpadků v místě jejich vzniku, bez použití k tomu určených nádob na odpadky či košů na papír.
== Úvod ==
Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech [[životního prostředí]]. O litteringu hovoříme v souvislosti uličních smetků, které znamenají estetický problém na veřejných plochách a turistických místech ve městech i mimo ně.
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.
Littering patří mezi společenské problémy již od pradávna. Je způsobován nevhodným chováním obyvatelstva. I když volně odhozený odpad představuje zanedbatelnou část produkce uličních smetků, je jeho likvidace nákladná. Množství volně odhozených odpadů lze omezit například osvětou občanů nebo pokutováním obyvatelstva za pohazování odpadků na veřejných místech.


Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Pracovníci státní správy uvažují o tom, jak některé složky odstranit z ulic třeba například plastové lahve. Z této statistiky vyplývá, že zálohování PET lahví nemůže vyřešit problém litteringu. I kdyby všechen plast v odhozených odpadech na ulici byly pouze PET lahve a kdyby zálohování těchto lahví představovalo odstranění celého podílu, pořád by na veřejných místech a ve volné přírodě zůstalo kolem 90 % všeho odpadu.[http://www.ekonoviny.cz/index.php?ProdID=00025D0635C7AC860002EFAD] Není třeba připomínat, že ne všechen pohozený plastový odpad na ulici jsou PET lahve. Navíc v Německu bylo prokázáno, že zavedení systému záloh nemělo vliv na celkové množství odpadu pohozeného na ulicích. Pokud shrneme a posoudíme efekty a důsledky případného zavedení záloh na obaly od nápojů, tak musíme dojít k následujícímu zjištění. Zálohování nezvyšuje opakované použití a není prevencí vzniku odpadu. K tomuto závěru došli i odborníci z [ministerstva životního prostředí].
== Basilejská studie ==
 
 
 
 


Jak už bylo řečeno, zálohování nevede výrazným způsobem k omezení litteringu, ani k snížení nákladů na úklid veřejných prostranstvích, což lze doložit na statistikách od německých sousedů. Toto MŽP zpochybňuje a naopak tvrdí, že zálohování výrazně omezí littering, vychází přitom z vlastního odhadu, dle kterého jsou PET lahve hlavní složkou litteringu a představují jej okolo 40%.[http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?sh_itm=78032408a412d26b9678b91451938a91]
Pro Českou Republiku existuje studie litteringu, která porovnává littering u nás a v jiných zemích.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Tato práce vznikla na popud vídeňského magistrátu. Studii byla vypracována na rakouských universitách. Srovnává se littering ve vybraných městech Evropy i Praze. Z této studie vyplývá, že největší podíl odpadu tvořící littering představují cigaretové nedopalky (58,3 %), dále plasty (11,6 %), [[organický odpad]] (9,8 %), papír a karton (8,8 %), sklo (7,3 %) a kovy (3,9 %).[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest]  


Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.  
Studie porovnávala množství pohozeného odpadu v několika evropských městech. Praha si nevedla úplně nejhůře. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem.[http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest] Praha se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejhůře dopadl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. Studie jen potvrdila, že pohazování odpadků po ulicích souvisí s výchovou obyvatel a kulturou v daném státě. Je znepokojivé, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dispozici volná kapacita pouličních košů. Zvláštní je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí.  
Řádek 13: Řádek 23:


== Zdroje ==
== Zdroje ==


1. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest>
1. OLBRICH, Michal: Čistota zlepšuje městům pověst [cit. 2008-10-01]. Dostupné z WWW: <http://moderniobec.ihned.cz/c4-10004970-28529290-C00000_d-cistota-zlepsuje-mestum-povest>
Řádek 19: Řádek 31:


3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf>
3. SÝKORA, Marek: Zálohování nápojových obalů: Zavedení záloh je nesystémové a ochraně životního prostředí nepřispěje [cit. 2008-02-18]. Dostupné z WWW: <http://www.cepta.sk/documents/Zalohovanie/Analyza%20litteringu%20v%20SR%202005-vysledna%20sprava.pdf>
4. Johannes Heeb1, Martina Ableidinger2, Till Berger3, Wolfgang Hoffelner4, IMPRESSUM


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Kocanj
165

editací

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/4751“