1 550
editací
Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků (editovat)
Verze z 17. 4. 2008, 20:30
, 17. 4. 2008bez shrnutí editace
m (doplnění textu) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy. | Nutnost budovat ekodukty jde napříč živočišnou říší. Dopravní cesty se snaží přejít jak drobní obojživelníci tak i velké šelmy. U obojživelníků se jedná v zásadě o čtyři druhy migrace o jarní tah, tah čerstvě metamorfovaných jedinců (letní tah), podzimní tah a nepravé tahy. | ||
Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria. | Je zřejmé, že finanční nákladnost přechodů pro obojživelníky zdaleka není tak vysoká jako pro velké savce. Mezi ty, pro něž je třeba přechody budovat, patří mimo jiné například los evropský (Alces alces), který migruje na velké vzdálenosti a často vůbec nerespektuje teritoria. | ||
Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: | Mezi další savce, pro něž je třeba zajistit průchod patří: medvěd hnědý (Ursus arctos), jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké, rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus), liška obecná (Vulpes vulpes), jezevec lesní (Meles meles), kočka divoká (Felis silvestris) a vydra říční (Lutra lutra) u které převládá vazba na vodní toky. | ||
==Historie budování ekoduktů== | ==Historie budování ekoduktů== | ||
Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro | Historie budování ekoduktů sahá do 70. let minulého století. První přechody vznikaly ve Francii, Německu a Rakousku, tyto ekodukty však byly mnohdy nepřesně lokalizovány a pro zvěř postrádaly atraktivitu. Teprve po roce 1990 se začínají budovat přechody, které jsou situovány na základě ekologického výzkumu a u kterých je také kladen důraz na začlenění objektu do krajiny. | ||
==Typy migračních přechodů komunikací== | ==Typy migračních přechodů komunikací== | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou. | Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou. | ||
Rozdělení migračních přechodů | ===Rozdělení migračních přechodů=== | ||
*Podchody | *Podchody | ||
*Nadchody | *Nadchody | ||
| Řádek 39: | Řádek 38: | ||
*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995 | *Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995 | ||
*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003 | *Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003 | ||
[[Kategorie:Využití území]] | [[Kategorie:Využití území]] | ||