47
editací
Možnosti omezování fragmentace krajiny a jejích důsledků (editovat)
Verze z 17. 4. 2008, 11:08
, 17. 4. 2008doplnění textu
m (doplnění, úpravy) |
m (doplnění textu) |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou. | Medvěd nebo los nepodejde ani pod estakádou. | ||
Rozdělení migračních přechodů | |||
*Podchody | |||
*Nadchody | |||
Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod. | Ne vždy je třeba budovat nákladné "eko-mosty” mnohde postačí upravit mosty stávající. Tuto problematiku řeší Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů, kterou v roce 1995 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jedním z nejtypičtějších biokoridorů a také migračních cest jsou vodní toky, kde je možné upravit a využít stávající mosty a mostky. U mostů je nutné zvětšit jejich světlost tak, aby v celé jeho délce byl dostatečně široký suchý okraj. U stávajících mostů a tam, kde světlost nemůže být dostatečná, je možné vybudovat jednoduché dřevěné lávky jejichž minimální šířka by měla být 40 cm a měly by být aspoň 20 cm nad hladinou průměrného ročního průtoku. Tyto lavice, které se nejčastěji budují z nehoblovaných prken z tvrdého dřeva přibitých na příčné svlaky a kůly zatlučené do dna, mohou být také z velkých plochých kamenů. Dále je dobré instalovat vhodné ochranné oplocení tak, aby bránilo zvířatům vstupu na vozovku a zároveň je nutilo využít přechod. | ||
==Efektivnost ekoduktů== | ==Efektivnost ekoduktů== | ||
== Zdroje: == | |||
*Adamec, V.: Fragmentace lokalit dopravní infrastrukturou – ekologické efekty a možná řešení v projektu COST 341. [online] Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy. Přístup z WWW: <http://www.cdv.cz/text/szp/frag/frag-doprava.pdf> | |||
*Adamec V. et al.: Výzkum zátěže životního prostředí z dopravy. Výroční zpráva za rok 2005, Centrum dopravního výzkumu, Brno, 2006 | |||
*Clevenger, A., P.: Long-term, Year-round Monitoring of Wildlife Crossing Structires and the Importance of Temporal and Spatial Variability in Performance Studies. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf | |||
*Kutal M.: Zlepšování průchodnosti krajiny pro velké šelmy: jaká je optimální šířka ekoduktů? http://www.selmy.cz/clanek/zelene-mosty/ | |||
*Mata, C.: Effectivnes of Wildlife Crossing Structures and Adapted Culverts in a Highway in Northwest Spain. http://www.icoet.net/downloads/03MonitoringofStructures.pdf | |||
*Metodika křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 1995 | |||
*Wildlife and Traffic. A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing Solutions. COST 341. KNNV Publisher, 2003 | |||
[[Kategorie:Využití území]] | |||