2 625
editací
(Nová stránka: * Spotřebu energie v objektech (a jejich dopad na životní prostředí) snížíme o 20% nebo více oproti běžným budovám. * Část spotřeby elektřiny a plynu (tepelné energ...) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Hospodaření s energiem, resp. úspory energií v budovách je v České republice nejpropracovanější část zelené architektury. | |||
=== Rozdělení budov podle energetické spotřeby === | |||
'''Tabulka: Definice, rozdělení podle energetické náročnosti'''<ref>Co je pasivní dům dostupné on-line na <http://www.pasivnidomy.cz> </ref> | |||
{| border="2" | |||
|- | |||
| domy běžné ve 70.-80. letech | |||
| současná novostavba | |||
| nízkoenergetický dům<ref>dle ČSN 73 0540 budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 50 kWh/(m<sup>2</sup>a)</ref> | |||
| pasivní dům<ref>ČSN 73 0540 jej popisuje následovně: "Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m<sup>2</sup>a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m<sup>2</sup>a).... "</ref> | |||
| nulový dům, dům s přebytkem tepla<ref>většinou se tak označují budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m<sup>2</sup>a)</ref> | |||
|- | |||
| colspan="5" | '''charakteristika''' | |||
|- | |||
| zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se | |||
| klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy | |||
| otopná soustava o nižním výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce, řízené větrání | |||
| pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce | |||
| parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů | |||
|- | |||
| colspan="5" | '''potřeba tepla na vytápění [kWh/(m<sup>2</sup>a)'''] | |||
|- | |||
| většinou nad 200 | |||
| 80 - 140 | |||
| méně než 50 | |||
| méně než 15 | |||
| méně než 5 | |||
|} | |||
== Některá opatření ovlivňující energetickou bilanci budovy == | |||
* kompaktní tvar budovy | |||
* konstrukční stavební materiál může být různý – více viz [[zelená budova - použité materiály]] | |||
* snad nejdůležitějším prvkem eneregeticky šetrných staveb jsou silné a dokonale provedené izolace – v drsnějších podmínkách až půl metru polystyrénu, minerální vlny, slámy | |||
* izoluje se i pod podlahou domu. Základy mohou stát na pevné izolaci na bázi „napěněného skla“. Dům musí být dokonale, do posledního místečka obalen. | |||
* důležité je provedení stavby - projektant ji musí do detailu dobře vymyslet, řemeslník stejně dobře provést - nesmí být škvíry v izolačním „obalu“, žádné tepelné mosty (železobetonové překlady, věnce, potrubí procházející skrz zeď). | |||
* dalším klíčovým prvkem jsou okna jsou dalším klíčovým prvkem. Musejí mít dobré [[izolační zasklení]]. | |||
* nečekané tepelné zisky přináší v našich zeměpisných šířkách i důsledná orientace velkých oken k jihu. Kvalitní okno s U < 0,9 ale má i na sever lehce plusovou bilanci! Ztráty jsou tak malé, že je pokryje difuzní záření. | |||
* nízkoenergetické domy se neobejdou bez [[řízené větrání|řízeného větrání]]. | |||
* úsporné domy zpravidla také využívají sluneční záření pasívním způsobem. Doplňují se například nevytápěnými zimními zahradami, které za jasného počasí fungují jako skleník a mohou pomocí zvláštních kanálů dodávat teplo vnitřním prostorám. | |||
* v dokonale izolovaných domech pak jako „topné těleso“ fungují díky živočišnému metabolickému teplu sami obyvatelé, zatímco v neizolovaném domě je tento tepelný výkon zanedbatelný. Stejný účinek mají veškeré elektrické spotřebiče. Přesto je důležitou součástí nízkoenergetických budov i výběr spotřebičů: kompaktní zářivky, ledničky nejlépe | |||
třídy energetické spotřeby A, obdobně pračky a další spotřebiče, počítače s power-managementem. | |||
* Koneckonců ale je nejdůležitějším prvkem v nízkoenergetických budovách stejně vždy chování uživatelů - viz [[Zelená budova - uživatelé]]. | |||
== Další možnosti energetických úspor v nebytových/komerčních objektech == | |||
* pokrytí části spotřeby elektřiny a plynu (tepelné energie) v objektech z obnovitelných zdrojů přímo na pozemku, například fotovoltaickými panely či solárním ohřevem vody. | |||
* stavbu budov objednáme tak, aby funkčnost a výkon všech systémů spotřebovávajících energii byly prověřeny po jejich instalaci, ale před zabydlením budov. | |||
* omezujeme spotřebu chemických látek poškozujících ozónovou vrstvu a způsobujících globální oteplování, používaných chladicími a klimatizačními systémy v budovách. | |||
* zajistíme možnost nepřetržitého operativního měření spotřeby energie v objektech instalací měřících a monitorovacích zařízení. | |||
* Alespoň část elektřiny do budov zajistíme nákupem zelené elektřiny | |||
== Zdroje a poznámky == | == Zdroje a poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
* YUDELSON, Jerry. Green Building A to Z : Understanding the Language of Green Building. Canada : New Society Publishers, 2007. 219 s. ISBN 978-0-86571-572-1. | * YUDELSON, Jerry. Green Building A to Z : Understanding the Language of Green Building. Canada : New Society Publishers, 2007. 219 s. ISBN 978-0-86571-572-1. | ||
* Kolářová, Hana: Kde se vzal nízkoenergetický dům, in Bedrník 2/2003, dostupné z < http://www.pavucina-sev.cz/pdf/bedrnik_leden_03.pdf > | |||
[[Kategorie:Zásady zelené budovy]] | [[Kategorie:Zásady zelené budovy]] | ||
{{PASDEL}} | {{PASDEL}} | ||
editací