Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí

== Změny = poškození prostředí ==

Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům.

Jedním ze způsobů je plánování možných následků a vlivů na dané oblasti. Nejdříve je ale nutné zhodnotit závažnost a významnost různých kritérií, které budou tyto následky posléze určovat. Je nutné si uvědomit jak velké má kritérium pole působnosti (regionální, globální), jak moc je daná věc urgentní, zda je veřejnost o problému informována, atd. Poté je nutné sestavit jakýsi postup, dle kterého se bude každá otázka hodnotit (tzn. od počáteční myšlenky jak s problémem naložit, přes udání vůdčích principů, odkazů na odpovědný orgán až po implementaci řešení určitého problému).

Příklady kritériích dle kterých se výzkumy Syndromů změn řídí jsou obecně dány – Změny klimatu, Ztráta biologické rozmanitosti, Znehodnocení půdy, Ztráta a znečištění vodních zdrojů, Dostupnost potravin, Růst populace a její rozmístění, Lidský faktor - pohromy, Drancování a znečištění světových oceánů a Globální nesourodost ve vývoji.

[[Syndromový koncept globálních změn]]