Byrokraté, editor
1 523
editací
→Praktické zásady
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>'' | ''Interaction Design Foundation popisuje pět fází procesu designového myšlení při praktickém řešení problémů následovně:<ref>Interaction Design Foundation. (2022). <nowiki>https://www.interaction-design.org/literature/article/5-stages-in-the-design-thinking-process</nowiki></ref>'' | ||
'''Fáze 1: Vcítění se | '''Fáze 1: Vcítění se''' | ||
První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit | První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb. | ||
'''Fáze 2: | '''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů''' | ||
Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka. | Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka. | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení. | Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení. | ||
'''Fáze 4: Prototypování | '''Fáze 4: Prototypování''' | ||
Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé | Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů. | ||
'''Fáze 5: Testování | '''Fáze 5: Testování''' | ||
Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů. | Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů. | ||