2
editace
→Reference
Bez shrnutí editace |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
==V centru pozornosti člověk== | ==V centru pozornosti člověk== | ||
[[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]] | [[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]] | ||
Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, a kol., 2018). </ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů (viz tab. 1), a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref>{{Citace monografie | Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, a kol., 2018). </ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů (viz tab. 1), a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref name=":1">{{Citace monografie | ||
| příjmení = Mederly | | příjmení = Mederly | ||
| titul = Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje : kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup | | titul = Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup | ||
| url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Mederly/publication/40334853_Indikatory_kvality_zivota_a_udrzitelneho_rozvoje_kvantitativni_vicerozmerny_a_variantni_pristup/links/0fcfd5134e5ff2774e000000/Indikatory-kvality-zivota-a-udrzitelneho-rozvoje-kvantitativni-vicerozmerny-a-variantni-pristup.pdf | | url = https://www.researchgate.net/profile/Peter_Mederly/publication/40334853_Indikatory_kvality_zivota_a_udrzitelneho_rozvoje_kvantitativni_vicerozmerny_a_variantni_pristup/links/0fcfd5134e5ff2774e000000/Indikatory-kvality-zivota-a-udrzitelneho-rozvoje-kvantitativni-vicerozmerny-a-variantni-pristup.pdf | ||
| vydání = | | vydání = 1 | ||
| vydavatel = | | vydavatel = Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV Univerzity Karlovy | ||
| místo = Praha | | místo = Praha | ||
| počet stran = 117 | | počet stran = 117 | ||
| isbn = 80-239-4389-8 | | isbn = 80-239-4389-8 | ||
| isbn2 = 978-80-239-4389-4 | | isbn2 = 978-80-239-4389-4 | ||
| oclc = 85135261 | | oclc = 85135261 | ||
}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku. | |jméno=Peter|příjmení2=Topercer|jméno2=Ján|rok=2004|příjmení3=Nováček|jméno3=Pavel}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku. | ||
[[Soubor:Maslow.png|náhled|300x300pixelů|Maslovowa pyramida potřeb]] | [[Soubor:Maslow.png|náhled|300x300pixelů|Maslovowa pyramida potřeb]] | ||
=== Kvalitativní posuzování blahobytu === | ===Kvalitativní posuzování blahobytu=== | ||
Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou považovány za nejednoznačné <ref>{{Citace elektronické monografie | Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou považovány za nejednoznačné <ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = Jackson | | příjmení = Jackson | ||
| Řádek 169: | Řádek 169: | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /><ref name=":1" /> | ||
<ref name=":2" /> | |||
<ref name=":2" /> | |||
===Poznámky=== | ===Poznámky=== | ||