Udržitelnost atletiky z hlediska životního prostředí: Porovnání verzí

Světová atletika (World Athletics, WA) narostla z původních 17 zakládajících federací v roce 1912 na aktuálních 214 členských federací. V roce 2019 činil součet příjmů a výdajů WA 118,9 milionu amerických dolarů. Je tedy zřejmé, že atletika zaujímá vysoké postavení ve světě sportu. Na světě ročně probíhá nespočet atletických mítinků, mistrovství apod., kterých se zúčastní statisíce atletů. Všechny tyto sportovní události působí negativně na životní prostředí, ale míra tohoto působení se dá do značné míry ovlivnit dodržováním určitých principů, která WA uvádí ve své strategii pro roky 2020-2030. Dodržování těchto principů v neposlední řadě také nastoluje příklad pro fanoušky atletiky po celém světě. Jen na sociálních sítích má WA necelé 2 miliony sledujících, ročně probíhá nespočet živých vysílání apod., vliv mediálního působení atletiky je tedy rozhodně nezanedbatelný. V této seminární práci se budu zabývat strategií pro udržitelný rozvoj atletiky z hlediska životního prostředí, popíšu konkrétní opatření a srovnám s praxí v České republice.  

Strategie udržitelnosti WA je velmi podrobná a přehledně rozpracovaná, zaměřuje se na několik klíčových oblastí, ve kterých navrhuje konkrétní cíle jak pro samotnou WA, tak i pro její členské federace. Tento dokument navazuje na dokumenty OSN, které se zabývají udržitelností, konkrétně tedy: The United Nations 2030 Agenda for Sustainable Development. Tento dokument obsahuje především 17 Cílů udržitelného rozvoje  

*Vedoucí role v oblasti udržitelnosti

*Udržitelná produkce a spotřeba

*Klimatické změny a uhlíková stopa

*Lokální životní prostředí a znečištění vzduchu

*Globální rovnost

*Rozmanitost, přístupnost a wellbeing

*Doporučení pro samotné orgány WA

*Události pořádané WA

*Standardy pro technické zázemí a atletická sportoviště

*Trénink a rozvoj

*Členské federace a řízení

*Partnerství

Co se týče atletických událostí, tak WA plánuje do roku 2030 vyvinout systém pro pořádání atletických mítinků a událostí, který bude podléhat certifikaci ISO20121 a tím zajistit, aby všechny pořádané události probíhaly udržitelným způsobem. Dalším cílem je implementovat do praxe listinu „Athletics for a better world“, která bude určovat podmínky pro pořádání mítinků, jenž WA zaštiťuje. Posledním cílem je vyvinout jednoznačné hodnocení (benchmarking) udržitelnosti mítinků a událostí tak, aby WA obdrželo zpětnou vazbu a mohlo dle ní jednat v následujících letech.

V poslední řadě by měl být do roku 2030 přidána položka do smluv pro stávající, a především budoucí partnery WA, která zajistí, aby splňovali standardy udržitelnosti, jako například využívání čisté a obnovitelné energie pro výrobu, monitorování kvality ovzduší apod.

Celý dokument strategie udržitelného rozvoje WA je velmi dobře, detailně a přehledně zpracován. V některých částech mi však chybí naprosto konkrétní body, které by se měly dodržovat například při pořádání závodů, či specifická doporučení pro chod kanceláří a chování zaměstnanců členských federací. Doufám, že tyto přesné instrukce Český atletický svaz v budoucnu obdrží, protože zatím osobně nepociťuji to, že by udržitelnosti byl věnován dostatečný důraz a prostor. Osobně jsem se před započetím psaní této seminární práce nikdy nezamýšlel nad udržitelností atletiky a sportu celkově, protože jsem na sport nahlížel čistě jako na užitečnou a všeobecně přínosnou věc. Je však pravda, že mezinárodní sport je byznys, který přináší i některé negativní důsledky pro životní prostředí jako kterákoliv jiná odvětví. Proto jsem rád, že se tímto světové organizace zabývají, snaží se snížit negativní dopad sportu na životní prostředí a zároveň tuto myšlenku šíří nebo minimálně plánují šířit mezi menší národní celky. Jak jsem již zmínil, dle mých informací a zkušeností praxe v České republice zatím není příliš nakloněna udržitelnosti rozvoje atletiky. Některá základní opatření však již spatřuji v jiných sportech, a to například eliminaci používání jednorázových příborů a nádob při občerstvení na závodech, třídění odpadu na stadionech apod., v atletice jsem se s tím zatím příliš nesetkal. Dále bych osobně ocenil lepší přístup zaměstnanců v sídle svazu, a to konkrétně například minimalizování tisku různých materiálů a celkové snížení plýtvání kancelářského vybavení, větší důraz na třídění odpadu a využívání recyklovatelných materiálů. Doufám tedy, že WA dodrží vytyčené cíle v rámci strategie pro roky 2020-2030 a bude motivovat členské federace do vytváření podobných dokumentů. Rád se osobně zapojím do zvyšování udržitelnosti sportu.