Udržitelný cestovní ruch v Národním parku Šumava: Porovnání verzí

Existuje strategie pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu, která byla vypracována v rámci participativního procesu s širokým spektrem zúčastněných stran, včetně regionálních vlád, regionální rozvojové agentury, místních komunit, správ chráněných území a vlastníků hotelů, kteří společně definovali svou společnou vizi budoucího rozvoje cestovního ruchu v regionu. Cílem strategie je definovat příležitosti rozumného rozvoje cestovního ruchu, které odrážejí změny ve společenských trendech a tendencích, nově vznikající aktivity cestovního ruchu, potenciál přírodních a kulturních zdrojů regionu, trh cestovního ruchu a právní a řídicí rámce.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika

Na rozdíl od obvykle používaných kvantitativních indikátorů<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Görner

| příjmení2 = Čihař

| datum vydání = 2012

}}</ref> byl v rámci projektu EEA výzkumným týmem Islandu a České republiky použit kvalitativní přístup založený na kritériích udržitelného cestovního ruchu, jak je uvedeno v Ecological Tourism in Europe and UNESCO MaB<ref name=":2" /> (metodický přehled je uveden zde). Byl tak zahájen participační proces, který zohlednil názory a zájmy zainteresovaných stran, a byly vyvinuty indikátory, které specificky odrážejí potřeby a specifika regionu a jeho obyvatel.

 

===Související stránky===

*[[Národní park a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]

*[[NP a CHKO Šumava a možnosti sportovního vyžití]]

*Bartoš M., Kušová D., Těšitel J. 1998. Integrated endogenous regional development concept and the role of Šumava National Park. Silva Gabreta 2: 385–394.

*Čihař M. 1996. Rekreačně-turistická exploatace centrální části Národního parku Šumava. Silva Gabreta 1: 271–280.

*Čihař M., Tancošová Z., Třebický V. 2000. Národní park Šumava a vybrané aspekty jeho udržitelného rozvoje – hodnocení místními obyvateli (obce Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Filipova Huť, Srní a Prášily). Silva Gabreta 5: 195–216.

*Čihař M., Třebický V., Novák J. 2001. Selected indicators of sustainable tourism in the central part of the Šumava National Park and Biosphere Reserve. Silva Gabreta 6: 295–304.

*Čihař M., Třebický V., Tancošová Z. 1999. Udržitelný turismus a jeho monitoring v jádrové zóně Národního parku a biosférické rezervaci Šumava. Silva Gabreta 3: 229–242

*Eremiášová R., Havlíček M., P. Mackovčin. 2007. Quantitative analysis of landscape development and mapping of drainage network based on historical maps: case study of the surroundings of the Kašperské Hory town (Czech Republic). Silva Gabreta 13: 285–299.

*Görner T., Čihař M. 2012. Indicator system of Czech national parks and biosphere reserves: Some developing trends in the Šumava. Silva Gabreta 18: 49–58.

*Kušová D., Bartoš M., Těšitel J. 1999. Potential development of the right shore of Lipno Lake area – comparison of landscape and urban planning documentation with ideas of local inhabitants. Silva Gabreta 3: 217–228.

*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2001. The winter season visitors to the Bohemian Forest – their views on recreation possibilities and qualities within the region. Silva Gabreta 6: 287–294

*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2002. Role of traditions in tourism development in the Czech part of the Bohemian Forest. Silva Gabreta 8: 265–274.

*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2003. Gatekeepers role in the development of tourism (Bohemian Forest case). Silva Gabreta 9: 217–224.

*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2005. The media image of the relationship between nature protection and socio-economic development in selected Protected Landscape Areas. Silva Gabreta 11: 123–134.

*Kušová D., Těšitel J., Bartoš M. 2008. Biosphere reserves – learning sites of sustainable development? Silva Gabreta 14: 221–234.

*Kušová D., Těšitel J., Matějka K., Bartoš M. 2006. Socio-economic conditions in selected biosphere reserves. Silva Gabreta 12: 157–169.

*Lacina D., Demek J., Mackovčin P., Havlíček M. 2007. Land use changes in the town of Železná Ruda and its surroundings (Czech Republic) based on the analysis of historical maps from the period 1843–2005. Silva Gabreta 13: 269–283

*Novotná M. 1996. Hodnocení zemědělského využívání krajiny v regionu Pošumaví. Silva Gabreta 1: 257–270.

*Novotná M., Kopp J. 2010. Migrační trendy v regionu Šumava po roce 1990. Silva Gabreta 16: 187–206.

*Prach K., Bufková I., Zemek F., Heřman M., Mašková Z. 2000. Grassland vegetation in the former military area Dobrá Voda, the Šumava National Park. Silva Gabreta 5: 103–112.

*Zemek F., Heřman M. 1996. Remote sensing and GIS in the Šumava region research and management. Silva Gabreta 1: 281–284.

* Zemek F., Heřman M. 1998. Landscape pattern changes in the Šumava Region – a GIS approach. Silva Gabreta 2: 395–410.<br />