Místně zakotvené učení: Porovnání verzí

'''Místně zakotvené učení''' (angl. '''place-based education''', '''place-based learning''') je vzdělávací přístup, který je založen na vazbě k místu a k environmentálním, sociálním a ekonomickým tématům spojeným s daným místem. Jako základ výuky tedy využívá aspekty místního prostředí, např. přírodní, kulturní, historické a sociopolitické souvislosti typické pro dané místo, čímž dochází k propojení školy, obce, veřejných pozemků a prostor v dané obci.

Koncept místně zakotveného učení na jednu stranu využívá vztahu, který mají žáci ke své obci, a na druhou stranu usiluje o posílení tohoto vztahu. V samotném procesu projektů dochází ke vzniku pestré škály dovedností, znalostí a zkušeností a zejména vybavuje žáky do života praktickými schopnostmi pro jejich budoucí uplatnění. Mezi klíčové kompetence patří komunikace, plánování, týmová práce, práce s informacemi, řešení problémů, řešení konfliktů a vyjednávání a také praktická práce pro místní prostředí. Netýká se to však jen žáků. Do procesu místně zakotveného učení mohou být zapojeni místní občané a angažovaní lidé, neziskové organizace, učitelé z místních škol, různí experti, úředníci z obce a například i rodiče žáků, přičemž dochází k celoživotnímu vzdělávání všech zúčastněných.

Dlouhodobé uplatňování tohoto přístupu zvyšuje zájem občanů o místní komunitu a o správu obce, tím zvyšuje občanskou angažovanost, vytváří pevná partnerství v obci a celkově zkvalitňuje místní životní prostřední a životy místních občanů. Angažovanost žáků škol a místních občanů v obci v rámci místně zakotveného učení zároveň přispívá k rozvoji takových dovedností, které občanům participaci a tzv. servisní učení (tzn. řešení problémů obce či řešení potřeb obce) umožnuje či ho zkvalitňuje.

Podpora místně zakotveného učení ze strany vedení obce dále přispívá k naplňování vzdělávacích cílů žáků. Souvisí to také s kvalitou vzdělávání a motivací vyučujících. Učitelé, kteří jsou zapojeni do místně zakotveného učení, jsou více motivováni výuku dále zlepšovat a v zaměstnání setrvat déle. To vše vede k udržitelnému rozvoji obce a přispívá k dobrému vládnutí v obci.

Vedení obce může prosazovat a iniciovat aplikaci místně zakotveného učení. Také může navrhnout témata nebo alespoň okruhy možných projektů či vyjít vstříc studentům a učitelům s jejich výběrem. To souvisí i s poskytnutím či zpřístupněním veřejných pozemků, které mohou být předmětem realizace daného projektu a které by bez svolení poskytnutého ze strany vedení obce nemohly být využity (například při zkvalitňování veřejných pozemků žáky). Vedení obce může nabídnout expertní pomoc při získávání dotací pro realizaci projektů místně zakotveného učení či jiné zdroje potřebné pro realizaci daných projektů.

Místně zakotvené vzdělávání přispívá zejména k cíli 4: Kvalitní vzdělávání a k cíli 11: Udržitelná města a obce. Částečně také přispívá k cíli 13: Klimatická opatření.

Místně zakotvené vzdělávání se mimo jiné zaměřuje na environmentální výuku. Zlepšováním a zvyšováním povědomí o klimatické změně tak přispívá k naplňování cíle 13: Klimatická opatření.

Inspiraci a příklady dobré praxe lze nalézt v příručce Místně zakotvené učení (viz odkazy). Příručka ukazuje, jak různorodě je možné pro potřeby místně zakotveného učení využít např. významný místní pomník, místní vodní zdroje a místní historické budovy.

Další příklady dobré praxe je možné najít v zahraničních publikacích, např. Engagement from the student perspective (viz odkazy). Ta ukazuje, že projekty místně zakotveného učení se mohou zakládat například i na odstraňování invazivních druhů rostlin, během čehož se žáci naučí rozpoznat druhy invazivních rostlin, pochopit tuto problematiku a propojit studium s komunitní prací.