35
editací
m
bez shrnutí editace
m (added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS). | Aktuálnost je klíčovým faktorem při využívání [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|otevřených vzdělávacích zdrojů na bázi MediaWiki softwaru]] (OER WMS). | ||
Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci | Právě možnost velice snadno aktualizovat obsah těchto zdrojů (a často prakticky kýmkoliv) je tím, co jim poskytuje konkureční výhodu oproti jejím uzavřenějším protějškům - tedy zejména tištěným zdrojům, ale v omezené míře i statickým webům a jiným zdrojům z prostředí webu 1.0, jejichž aktualizaci může mnohokrát provést pouze administrátor daného webu. Wikipedie a jiné OER WMS ač vznikly často již v počátcích rozvoje internetu se řadí již do skupiny webových stránek označovaných jako web 2.0. Tedy zdrojů, které umožňují zapojení uživatelů do jejich tvorby a případné modifikace obsahu. | ||
Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. | Význam její aktuálnosti se dobře ukázal během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu, jež se dočkaly přes 240 milionů zobrazení. Přičemž během jedné minuty v nich probíhalo často několik úprav.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Články tak byly prakticky nepřetržitě aktualizované a než jeden z nich čtenář dočetl, obsah v něm se za dobu jeho čtení mohl několikrát změnit. V tomto období z Wikipedie vycházel i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období. | Na Wikipedii se kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, jež je kontrolovali, aby se do něj nedostaly nepodložené informace.<ref>Cohen, Noam. (2020). How Wikipedia Prevents the Spread of Coronavirus Misinformation. ''Wired.'' <nowiki>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</nowiki></ref> V období, v němž i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi ''gatekeeperem'' do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a také řada robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří dohromady provedly přes pět tisíc editací.<ref>https://xtools.wmflabs.org/articleinfo/en.wikipedia.org/Coronavirus_disease_2019</ref> Je zřejmé, že podobný mechanismus aktualizace obsahu by byl u tištěné publikace (nebo klasické webové) nerealizovatelný stejně jako způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období. | ||
Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii | Při tvorbě obsahu OER MWS je možné využít také editační algoritmy (tzv. boty), které upozorňují uživatele na problematická slova, jež napsal. V případě vandalismu to mohou být například vulgarismy, nicméně editační algoritmy jsou užitečné právě také pro aktuálnost. Například při tvorbě tohoto textu autora napadlo, že napíše ,,během současné konoravirové pandemie", vzhledem k tomu, že text vznikal v září 2020. Včas se ale zastavil a místo toho napsal: ,,během covidové pandemie, jež v roce 2020 postihla svět". To proto, aby předešel zastarání obsahu a v případě jeho pozdější neaktualizace nebyl případný čtenář třeba v roce 2025 rušen tím, že v textu objeví spojení ,,současné pandemie". Například na Wikipedii editační boti upozorňují editora na podobná slova jako "''letošní" , "nynější"'', aby se jich vyvaroval a text v budoucnu nepůsobil zastarale. | ||
V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého | V případě využívání a citování OER WMS platí, že kromě citace času přístupu - či poslední aktualizace zdroje, ze kterého vycházíme - je vhodnější s tímto údajem uvádět rovněž specifické číslo stránky (tzv. ID) jež například na Wikipedii můžeme najít v informacích na stránce či na ní a na jiných wikisystémech v historii editací. Uvádění tohoto data totiž garantuje, že případný zájemce o citaci najde přesně tu verzi, ze které vycházíme. Jak již bylo napsáno platí, že v případě OER WMS může proběhnout více editací v průběhu jedné minuty, nemusí tak stačit citovat nejen hodinu ale i minutu. | ||
Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na: | Obecně platí, že pokud si chceme ověřit to, zda je zdroj, jež chceme využít, aktuální máme tři možnosti, můžeme to poznat na: | ||
*Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný. | *Obsahu. V případě obsahu vidíme v článku často časové údaje, které jsou v některých případech užitečným indikátorem aktuálnosti. Zvláště pokud čteme text k problematice u níž předpokládáme, že se poznání o ní v čase vyvíjí (např. článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Climate_change Climate change] na anglické Wikipedii) a v textu by byl poslední časový údaj z roku 2010, můžeme vytušit, že zdroj není pravidelně aktualizovaný. | ||
*Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda | *Referencích. Reference jsou užitečným indikátorem aktuálnosti. Stačí se podívat na datum jejich publikace a zjistit tak, zda jsou nějaká z posledního období. | ||
*Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že | *Historii editací. Historie editací jsou nejlepším indikátorem, zda se s článkem ,,něco děje" ve smyslu, že se o něj někdo stará. Historie bývá v případech OER WMS často vpravo nahoře. Pokud ji rozklikneme, tak podle časových údajů poznáme, kdy byla vytvořena poslední aktualizace, popř. zda je článek průběžně upravován. | ||
Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit. | Zároveň je ale třeba si uvědomit, že ne všechny články je potřeba aktualizovat. U některých se poznání již tolik nevyvíjí a pokud zdroj není pravidelně aktualizovaný, na kvalitě mu to nemusí uškodit. | ||