1 550
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
==V centru pozornosti člověk== | ==V centru pozornosti člověk== | ||
[[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]] | [[Soubor:Happiness_score_of_countries_according_to_the_World_Happiness_Report_(2018).png|alt=|náhled|Index štěstí v jednotlivých zemích podle World Happiness Report (2018)]] | ||
Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, a kol. | Pojem '''kvalita života''' ve stručnosti znamená, že v obou případech (z úhlu pohledu systému i jednotlivce) je v centru pozornosti člověk, ne pouze prosperita samotné ekonomiky.<ref group="pozn.">„… koncept kvality života představuje možnost, jak zjistit, přispívá-li naplňování cílů veřejných politik skutečně k větší spokojenosti obyvatel. Zhodnocení kvality života se neobejde bez využití subjektivních indikátorů, tedy způsobů vnímání různých lidí či skupin obyvatel, ke kterému bývá veřejná správa často nedůvěřivá“ (Maussen, J, a kol., 2018). </ref> To představuje určitý bod obratu v myšlení: již ne člověk jako prvek ekonomického systému, ale ekonomika podřízená člověku a jeho potřebám.<ref group="pozn.">„Koncept kvality života se používá jako „...vodítko pro hodnocení stavu společnosti, a potažmo i jako jednoho z vodítek pro politické rozhodování. Jde o to, přispět k posunu důrazu od měření stavu společnosti měřítkem ekonomické produkce k měření kvality života lidí. Mj. jde o nahrazení měření celkové produkce na základě HDP měřením příjmu a spotřeby z perspektivy domácností a měření bohatství z hlediska zdrojů pro udržitelný rozvoj. Doplňují se významná mimoekonomická (netržní) hlediska (např. disponibilita volným časem).“ (Maussen, J, 2018)</ref> V poslední době s tímto konceptem začínají počítat politici na různých úrovních. Důraz na kvalitu života se následně promítá do posuzování výsledků či dopadů ekonomiky, a její efektivity – objevují se snahy změnit způsoby hodnocení „úspěšnosti“ ekonomiky a společenského systému jako takového. Dosažená úroveň kvality života je pak posuzována pomocí relevantních indikátorů (viz tab. 1), a tyto kvalitativní ukazatele jsou jedním z nástrojů systémové změny.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Mederly, Peter, 1948- | | příjmení = Mederly, Peter, 1948- | ||
| titul = Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje : kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup | | titul = Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje : kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup | ||