7 218
editací
bez shrnutí editace
(úvod, související články) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 49: | Řádek 49: | ||
Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. | Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. | ||
=== Z čeho se skládá spotřeba === | |||
Celkové výdaje na spotřební zboží a služby tvoří zhruba dvě třetiny HDP. Zahrnují výdaje na služby, výdaje na zboží krátkodobé spotřeby a výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby''':''' | |||
* '''Výdaje na služby''' tvoří více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu. Jsou poměrně stabilní částí, a jejich procentní zastoupení má v delším časovém horizontu vzestupnou tendenci. Patří sem zejména výdaje na nájemné a další služby domácnostem (elektřina, plyn,..), výdaje na zdravotní péči a na dopravu. | |||
* '''Nákupy zboží krátkodobé spotřeby''' představují méně než jednu třetinu celkových výdajů domácností na spotřební zboží a služby. Rostou v meziročním srovnání rychleji než výdaje na služby. Tempo růstu se zvyšuje v obdobích expanze a oslabuje v obdobích recese. Hlavní součást tvoří zejména výdaje za potraviny, oblečení, benzín. Výdaje na služby a na zboží krátkodobé spotřeby jsou úzce svázány s růstem důchodů a většinou rostou i klesají zároveň. Některé výdaje na služby a zboží krátkodobé spotřeby se však s poklesem důchodů nesnižují - jedná se o nezbytné výdaje, tzv. necessites. | |||
* '''Výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby''' tvoří pouze jednu osminu spotřebních výdajů, ale jedná se o nejvolatilnější položku. Jsou vysoce citlivé na změny hospodářského cyklu - rapidně vzrůstají v období expanze, v období recese dramaticky klesají. Stejně jako předchozí dvě součásti spotřebních výdajů, i výdaje na nákup zboží dlouhodobé spotřeby odrážejí vývoj příjmů domácností. Zároveň citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Zboží dlouhodobé spotřeby zahrnuje mimo jiné osobní automobily, nábytek, či elektroniku.<ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Slovník ekonomických ukazatelů II, HDP - Miras.cz/Akcie | |||
| periodikum = www.miras.cz | |||
| url = https://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php | |||
| datum přístupu = 2020-11-21 | |||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| titul = Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva - metodika | |||
| periodikum = Příjmy, výdaje a spotřeba obyvatelstva - metodika | |||
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/10n1-04-_2004-prijmy-_vydaje_a_spotreba_obyvatelstva___metodika | |||
| jazyk = cs-CZ | |||
| datum přístupu = 2020-11-21 | |||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | |||
| příjmení = Kurzy.cz | |||
| titul = Time series database - ARAD () - Czech republic statistics {{!}} Kurzy.cz | |||
| periodikum = eng.kurzy.cz | |||
| url = https://eng.kurzy.cz/cnb/ekonomika | |||
| jazyk = en | |||
| datum přístupu = 2020-11-21 | |||
}}</ref> | |||
==Praktické použití pojmu v současnosti== | ==Praktické použití pojmu v současnosti== | ||
| Řádek 111: | Řádek 136: | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
=== Související články === | ===Související články=== | ||
*[[Kvalita lidského života a doprava]] | *[[Kvalita lidského života a doprava]] | ||
*[[Environmentální veřejné statky]] | *[[Environmentální veřejné statky]] | ||
*[[Ekosystémové služby]] | *[[Ekosystémové služby]] | ||
*[[Životní prostředí a zdraví]] | *[[Životní prostředí a zdraví]] | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádek 150: | Řádek 177: | ||
[10] „Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4 | [10] „Pojem osobní pohoda je užíván od 50. let 20. století jako jeden z indikátorů kvality života. Ačkoliv lidé žijí v objektivně definovaných životních podmínkách, je to jejich subjektivní vnímání světa, které do značné míry určuje, jak se budou chovat, jak budou prožívat životní události a jak budou reagovat na životní výzvy. Ke sledování této oblasti jsou vybrány 4 indikátory. Měřitelnými složkami (indikátory) osobní pohody jsou životní spokojenost (kognitivní aspekt), objem pozitivních a negativních emocí (emoční aspekt) a '''eudaimonická pohoda (aspekt smysluplnosti života)'''. Dosavadním výzkumem bylo prokázáno, že úroveň osobní pohody významně souvisí s osobnostními charakteristikami, zejména s temperamentovými, biologicky podmíněnými rysy osobnosti. Úroveň osobní pohody tedy může být ve větší míře podmíněna osobnostními rysy než objektivními životními okolnostmi. Je proto vhodné sledovat a vyhodnocovat vliv osobnostních rysů na osobní pohodu.“ Maussen, J. a kol. (2018), str. 4 | ||
[[Kategorie:Kvalita života]] | [[Kategorie:Kvalita života]] | ||