Význam stromů: Porovnání verzí

Přidáno 2 527 bajtů ,  27. 11. 2019
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Význam stromů''' je velice důležitý pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita biodiverzitu] a  fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.
'''Význam stromů''' je velice důležitý pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita biodiverzitu] a  fungování celého [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m ekosystému] naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.


== Význam ==
==Význam==


=== Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku ===
===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku===
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. Stromy působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště).
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednou kvalitu vzduchu ve městech.


=== Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů ===
===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů===
Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace, odparem zachycených srážek (intercepce), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a transpiraci rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří klimatizační systém Země (Tlapák, Šálek et al., 1992).
Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Evapotranspirace evapotranspirací], odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace a odparem zachycených srážek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Intercepce intercepce]), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Transpirace transpiraci] rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří [https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%BD_syst%C3%A9m klimatický systém] Země.<ref>{{Citace monografie
Vezme-li se výpar z vodní hladiny jako 100 %, činí výpar ze stejné plochy písku neporostlého vegetací asi 26 %, z písku porostlého trávou asi 62 %, z ploch hlinité půdy bez porostu asi 50 %, s porostem více než 87 % (Nováková, 1974; Kravčík, Pokorný et al., 2007).V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení.
| příjmení = Tlapák
| jméno = Václav
| příjmení2 = Šálek
| jméno2 = Jan
| příjmení3 = Legát
| jméno3 = Vladimír
| titul = Voda v zemědělské krajině
| vydání = 1
| vydavatel = Zemědělské nakladatelství Brázda
| místo =
| rok = 1992
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-209-0232-5
}}</ref>Vysoké teploty v městské zástavbě převážně v letních obdobích může vegetace snížit výparem vody i zastíněním. Na plochách pokrytých vegetací ze 30 % lze [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vypa%C5%99ov%C3%A1n%C3%AD vypařováním] rostlin snížit teplotu vzduchu dokonce až o 4 °C<ref>{{Citace monografie
| autor = Jeršovová L.
| titul = Význam zeleně pro člověka, s příkladem intravilánu města Jičín
| vydání =
| vydavatel = ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
| místo =
| rok = 2009
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> a naopak v zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu.  


=== Snižování hlučnosti ===
===Snižování hlučnosti===
Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. P. I. Leušin (in Lunc, 1954) zjistil, že koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této energie odrážejí a rozptylují. Podle jeho pozorování je hluk na ulici bez zeleně pětkrát vyšší než v téže ulici, kde jsou chodníky osázeny stromy. Vysvětluje to tím, že zvukové vlny způsobené dopravními prostředky se zesilují odrazem od zdí budov.
Hluk je ve městech považován za jeden ze základních [https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres stresorů]. Za největší zdroje hluku jsou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava doprava], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl průmysl] a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. Koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této [https://cs.wikipedia.org/wiki/Energie energie] odrážejí a rozptylují.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lunc
| jméno = Leonid
| příjmení2 = Borisovič
| jméno2 =
| titul = Zeleň ve stavbě měst
| vydání =
| vydavatel = SZN - státní zemědělské nakladatelství
| místo =
| rok = 1954
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>


=== Proudění vzduchu ===
===Proudění vzduchu===
Od vegetace se funkce větrolamů požaduje jen na některých vhodných stanovištích především na okraji města. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem). Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20násobku výšky (Kavka, Šindelářová, 1978).
Stromy jako [https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrolam Větrolamy] jsou obvykle vysazovány především v ploché krajině, protože v městském prostřední je proudění větru sníženo městskou zástavbou. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem) např topolů. Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20 násobku výšky<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kavka
| jméno = Bohumil
| příjmení2 = Šindelářová
| jméno2 = Jaroslava
| titul = Funkce zeleně v životním prostředí
| vydání =
| vydavatel = SZN - státní zemědělské nakladatelství
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany =
| isbn = 07-009-78
}}</ref>.


=== Psychohygienická a rekreační funkce ===
===Psychohygienická a rekreační funkce===
Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998).
Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998).


=== Produkce dřevin ===
===Produkce dřevin===
Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie.
Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie.


== Aktuálně ==
==Aktuálně==
V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii
V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii


== Odkazy ==
== Zajímavosti ==


=== Reference ===
=== Zvýšení hodnoty majetku ===
<br />
Dle empirické studie z [https://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko Finska] vzroste hodnota majetku o 4,9% v případě že do vzdálenosti jednoho kilometru je dostupný [https://en.wikipedia.org/wiki/Urban_forest městský les]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tyrväinen
| jméno = Liisa
| příjmení2 = Miettinen
| jméno2 = Antti
| titul = Property Prices and Urban Forest Amenities
| vydání =
| vydavatel = Journal of Environmental Economics and Management
| místo =
| rok = 2000
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>. Další zdroje uvádí nárůst hodnoty majetku až o 20%<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = https://depts.washington.edu/hhwb/Thm_Economics.html
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>


=== Literatura ===
==Odkazy==
<br />


=== Extérní odkazy ===
===Reference===
Tyrväinen, Liisa; Miettinen, Antti (2000-03-01). "Property Prices and Urban Forest Amenities". ''Journal of Environmental Economics and Management''. '''39''' (2): 205–223. <br />
 
===Literatura===
<references />
 
===Extérní odkazy===
Neregistrovaný uživatel