Bariéry k proenvironmentální činnosti: Porovnání verzí

}}</ref>

Mnoho lidí má obavy z klimatických změn a považuje je za důležité a aktuální téma. Tyto postoje však často nekorespondují s chováním těchto jedinců, kteří se buď vůbec nesnaží změnit své konání k zelenější alternativě nebo se o to pokouší, ale nedaří se jim to. V nejznámější metaanalýze i její replikaci se ukazuje, že vztahy mezi environmentálními znalostmi a postoji, postoji a záměry a záměry a proenvironmentálním chováním jsou v nejlepším případě slabé <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Bamberg

<br />

Napříč tomu mnoho jedinců má finanční i další kapacity ke změně chování a stejně se jim to dlouhodobě nedaří. Proto se nyní mnoho výzkumů zaměřuje na intrapsychické bariéry. Výzkumník Gifford se v jedné studii zeptal na otázku „Když je tak mnoho lidí pro životní prostředí, jakto že dělají tak málo?“ a následně v odborné literatuře dohledal odpovědi. Výsledky pak popisují 30 psychologických překážek (přezdívaných jako draci nečinnosti, angl. dragons of inaction) <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Gifford

<br />

Gifford rozdělil seznam 30 překážek do 7 kategorií:

Lidé nejsou racionální stvoření, i když si to o sobě často myslí. To popisuje i slavný citát: „Člověk není racionální zvíře, ale racionalizující zvíře.“ <ref>{{Citace monografie

| příjmení = Heinlein

*'''Vnímaná nemožnost něco ovlivnit''' = Protože se environmentální problémy a klimatické změny odehrávají na globální úrovni, jsou lidé přesvědčení, že jako jednotlivci nemohou nic změnit. Bez vnímané [https://cs.wikipedia.org/wiki/Self-efficacy sebe-účinnosti] chybí motivace k jednání.

Politické, náboženské nebo jiné přesvědčení mohou být silnými překážkami pro změnu chování.

*'''Technologická spása''' = I když technologie v rámci proenvironmentální pomoci pokročily, nejsou jediným řešením. V to však mnoho lidí věří a myslí si, že není nutné, aby něco dělali oni samotní.

Jedním z podmínek přežití je pro člověka přítomnost druhých lidí a srovnávání se s nimi pro lepší životní úroveň. Evoluční mechanismus sociálního srovnání s ostatními však často přináší i negativní důsledky, jako např. setrvávání v starých vzorcích chování.

*'''Vnímaná nespravedlnost''' = Vnímaná nespravedlnost posouvá sociální srovnávání na další úroveň. Přidává pocit ne/férovosti. „Proč bych se měl měnit já, když on také nic nedělá?“

Některé z finančních, časových či jiných investic mohou být nepříznivé pro přírodu. Pro jednotlivce je velmi náročné si to přiznat a začít znovu a jinak.

*'''Místní vazba''' = Mnoho lidí, kteří mají silnou emocionální vazbu na místo bydliště, mohou být proti jakýmkoliv změnám. Pro příklad pro ně může být nepředstavitelné postavit větrné turbíny na místě, které je pro ně vzácné (na rozdíl od člověka, který má vazbu k místu mnohem slabší). Naopak lidé bez kořenů, kteří se neustále přemisťují, mohou pociťovat utopené náklady ve vzdání se možnosti využívat energii k přemisťování.

Když lidé předem nevěří expertům a autoritám, není pravděpodobné, že by se nechali vést jejich doporučeními. Proto jsou často vzkazy vědců a politiků širokou veřejností ignorovány.

*'''Popření''' = Nedůvěra a omezování svobody často pokračují až do popírání. To může zahrnovat popření, že se odehrávají nějaké klimatické změny nebo že jsou způsobeny člověkem. Lidé odmítají to, že by jakýmkoliv způsobem přispívali k prohlubování environmentálních problémů.

Lidé se chtějí vyhýbat rizikům. Každá změna chování však přináší určitá nebezpečí.

*'''Časová rizika''' = Čas, který strávíme plánováním, nemusí vést k očekávaným výsledkům. Někteří lidé nechtějí svůj drahocenný čas plýtvat, když by nemusel vést k tomu, co by rádi.

Mnoho lidí již dělá malé zelené kroky. Ale většina z nich by mohla dělat víc. Jak si pro sebe obhajujeme, že děláme méně než bychom mohli?

}}</ref>.

*[[Proměnné ovlivňující environmentální postoje]]

*[[Environmentální hodnotová orientace]]

*[[Vliv jedince na klimatické změny]]