Vliv jedince na klimatické změny: Porovnání verzí

}}</ref>.  

Chování jednotlivců je ovlivněno mnoha vnitřními i vnějšími faktory. Zde uvádíme hlavní z nich:

Velmi záleží na tom, jaké informace mají lidé o klimatických změnách i možných proenvironmentálních intervencích. Právě v tom ale často jedinci nemají jasno a považují některé zanedbatelné intervence za ty nejefektivnější a naopak. Příkladem může být recyklování a (nepravdivé) přesvědčení lidí, že se jedná o jednu z nejlepších změn, kterou mohou pro klima udělat <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Whitmarsh

}}</ref>. Tím často lidé, kteří si uvědomují důležitost proenvironmentálních změn, plýtvají energii a vůli, kterou by mohli využít k efektivnějším změnám.

Nejčastěji se v rámci motivace k environmentálním změnám hovoří o motivaci na základě environmentální hodnotové orientace <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Stern

Dalším známým faktorem je i osobnostní faktor otevřenosti k novým zkušenostem. Otevření jedinci častěji zkouší nové technologie a služby, např. vozidla s alternativním pohonem <ref name=":0" />.

Každý jedinec si před započetím nějakého chování udělá svou vlastní cost-benefit analýzu, na čemž je i založena „teorie plánovaného chování“ (angl.. theory of planned behaviour) <ref>{{Citace periodika

| příjmení = Ajzen

}}</ref>.

Na změnu chování mají samozřejmě vliv i faktory mimo domov. U některých změn je nutné např. zasáhnout do cen, vytvořit podmínky pro pohodlnější změnu nebo poskytnout nezbytnou infrastrukturu. Změna chování může být také podpořena sociálním tlakem nebo oceněním za podařenou změnu chování. Velkou roli při přijímání informací hraje důvěryhodnost zdroje, přičemž mezi ty nejspolehlivější patří podle jedinců rodina a přátelé nebo názory obecně uznávaných expertů <ref name=":0" />.

<br />

<references />