4
editace
m
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „'''Dopady bivakování na životní prostředí ''' V případě nouzového přespání v přírodě, bychom měli vědět, jak naše přítomnost může…“) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Dopady bivakování na životní prostředí | '''Dopady bivakování na životní prostředí''' | ||
''' | |||
V případě nouzového přespání v přírodě, bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí. | V případě nouzového přespání v přírodě, bychom měli vědět, jak naše přítomnost může či nemusí přírodní místo ovlivnit. I pro krátkodobý pobyt v přírodě platí, že po nás nezůstávají žádné stopy (Neuman a kol., 2000; Bergerová, 2005). „…před odchodem zkontrolovat tábořiště. Je důležité je uklidit tak, aby vypadalo, že jste je nikdy nenavštívili.“ (McManners, 1997, str. 64). Otázkou však zůstává, zda to tak opravdu bývá. Mnohdy se v přírodě setkáváme s místy, která jsou poznamenána zbytky odpadků či ohništěm apod., které zde zanechali lidé při nouzovém přespání nebo bivakování. Tyto problémy s sebou přináší mnohdy narušení dotyčného prostředí a celkově narušují stav celého životního prostředí. | ||
Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také. | Moser (1981) definuje přírodu jako složitý systém vztahů mezi živými organismy vyžadující péči a ochranu, který je často lidskými zásahy negativně ovlivňován. Pokud nedbáme určitých zásad a pravidel, tak právě pobyt v přírodě (v podobě bivakování, táboření apod.) jej z valné části ohrožuje také. | ||
'''Odpadky''' – Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě. | '''Odpadky''' – Zásady: Veškeré spotřebované věci (potraviny aj.), po nichž nám něco zbylo, bychom měli odnést s sebou opět pryč – neměli bychom na bivakovacím místě nic nechávat. Výjimku tvoří například zbytky potravin (ohryzky apod.), které v přírodě zahrabeme pod zem na příslušném místě. | ||
U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003). | U nás například vzniklo na podkladě problematiky odpadků v lese hnutí DUHA (Olomouc), které se angažuje ve vyklízení odpadků z lesa po různých turistických akcích, ale právě i po kempingových akcích apod. (Kutal, 2003). | ||
'''Hluk''' – Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům. | '''Hluk''' – Zásady: Zde bychom měli brát ohled na okolí, především na to, že nejsme v bivakovacím prostředí sami. Měli bychom si zjistit, jaké živočišné druhy můžeme v prostředí, kde se chystáme bivakovat očekávat a co nejméně tyto druhy omezit a ohrozit. Měli bychom se vyvarovat hlučnému chování, nepřirozeným zvukovým signálům. | ||
Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území. | Goodwin a Shriver (2010) popisují ve své studii, že nepřirozené zvuky a hlučnost mohou řídit v přírodním prostředí složení a aktivitu zvěře daného území. Zejména ptactvo využívá nízkofrekvenčních zvuků, pomocí kterých se dorozumívá a komunikuje. V případě narušování jinými (nepřirozenými) zvuky může být i negativně ovlivněno prostředí zvířat žijících na daném území. | ||
'''Oheň''' – Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002). | '''Oheň''' – Zásady: Oheň bychom měli provozovat jen na povolených místech. Vhodné místo pro oheň vybíráme tak, aby v dosahu nebylo nic, co by mohlo vzplanout a způsobit požár. Oheň vždy stavíme na místech, která jsou nehořlavá (např. kamenná zem, jílovitá půda apod.). Nikdy nenecháváme oheň o samotě, měl by u ohně vždy někdo být a hlídat, aby nedošlo ke vzplanutí nežádoucích předmětů. Vždy bychom měli mít v blízkosti něco, čím je možné oheň ihned uhasit. Před odchodem z místa bivakování se ujistíme, že je oheň uhašen a nehrozí žádné nebezpečí v podobě vzplanutí (Junger a kol., 2002). | ||
Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012). | Dnes jsou známy i naváděcí systémy, které dokáží monitorovat vzniklý požár a tím pomoci při hašení lesních požárů, které se šíří mnohdy nekontrolovatelně a velmi rychle. Jedním z těchto systémů je síť WSN (Wireless sensor network), která plošně monitoruje mobilitu lesních požárů už při jejich vzniku (Ballari, Wachowicz, Bregt, Callejo, 2012). | ||
'''Negativní změny na okolí''' | '''Negativní změny na okolí''' | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu. | Pokud pouze (jednou) přespíme – bivakujeme v určitém přírodním prostředí bez použití jakéhokoliv přístřešku, celty, pak tato aktivita má dopad na přírodní prostředí minimální. Větší dopad na přírodní prostředí má tramping nebo táboření, kdy naopak dochází k delšímu pobytu na jednom místě, k rozdělání ohně apod. (Holubová, 2018). Tramping a táboření jsou však považovány za zcela jiné aktivity oproti bivakování. Proto bychom měli rozeznávat hranici mezi tím, kdy pouze bivakujeme, nebo kdy už přicházíme do stavu aktivity táboření nebo trampingu. | ||
<ref>1 AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011. 2 BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012. 3 BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. ISBN 978-80-7391-068-6 4 GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010. 5 HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05. 6 JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. ISBN 80-8068-097-3 7 KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003. 8 MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. ISBN 80-07-00927-2 9 MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981. 10 NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref> | <ref>1 AOPKČR. Bivakovat v chráněné krajinné oblasti? Ano, ale jen někde. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/bivakovat-v-chranene-krajinne-oblasti-ano-ale-jen-nekde/, publikováno: 2011. | ||
2 BALLARI, D., WACHOWICZ, M., BREGT, A. K., CALLEJO, M. M. A mobility constraint model to infer sensor behaviour in forest fire risk monitoring. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0198971511000676, publikováno: 2012. | |||
3 BERGEROVÁ, K. Hiking. London: A Dorling Kindersley Book, 2005. <nowiki>ISBN 978-80-7391-068-6</nowiki> | |||
4 GOODWIN, S. E., SHRIVER, W. G. Effects of Traffic Noise on Occupancy Patterns of Forest Birds. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1523-1739.2010.01602.x, publikováno: 2010. | |||
5 HOLUBOVÁ, A. Nocování ve velkoplošných zvláště chráněných územích: vztah ochranářského a bivakujícího subjektu. Praha, 2018. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní ekologie. 2018-01-05. | |||
6 JUNGER, J., a kol. Turistika a športy v prírodě. Prešov: Fakulta humanitních a prírodných vied Prešovskej univerzity v Prešove, 2002. <nowiki>ISBN 80-8068-097-3</nowiki> | |||
7 KUTA, M. Hnutí Duha. Dostupné z: http://olomouc.hnutiduha.cz/nase-aktivity/lesy/uklid-odpadku-v-lese/, publikováno: 2003. | |||
8 MCMANNERS, H. The Commando Survival Manual. London: A Dorling Kindersley Book, 1997. <nowiki>ISBN 80-07-00927-2</nowiki> | |||
9 MOSER, F. Pěší turistika. Praha, Olympia, 1981. | |||
10 NEUMAN, J., a kol. Turistika a sporty v přírodě. Praha: Portál, s.r.o., 2000. ISBN 80-7178-391-9</ref> | |||
<references /> | |||